Úřady dostanou zřejmě více času na rozhodnutí zakázat ohlášenou demonstraci.
Novelu shromažďovacího zákona, která má obcím pomoci v boji s extremismem, dnes
schválil Senát. Norma nyní putuje k prezidentu Václavu Klausovi k podpisu.
Novela prodlužuje lhůtu, v níž obce mají rozhodnout o povolení mítinku, ze tří
kalendářních na tři pracovní dny.
Změnu v zákoně navrhl ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb společně
s ministrem vnitra Martinem Pecinou jako reakci na akce neonacistů pořádané pod
falešnou záminkou.
Pecina senátorům před hlasováním řekl, že některé organizace nyní schválně
podávají oznámení o akci v pátek. Obecní úřady pak mají fakticky pouze jediný
pracovní den k tomu, aby o případném zákazu shromáždění rozhodly. Návrh by proto
měl dát úřadům čas zjistit skutečné důvody pořádání veřejné akce a dostatečně
zdůvodnit případný zákaz shromáždění.
Někteří senátoři upozorňovali na to, že novela příliš nepomůže, nedává kromě
lhůty obcím další nástroje proti radikálům. Podle senátorky Jany Rippelové
(ČSSD) se v budoucnu zákonodárci stejně nevyhnou podrobnější diskusi o zákonu,
který vznikl už zhruba před 20 lety. Senát se nicméně shodl na tom, že i takovou
malou změnu stojí za to nyní schválit. Z 57 přítomných senátorů se pro novelu
vyslovilo 49 lidí, proti nezvedl ruku nikdo.
V posledních letech se uskutečnilo hned několik protestů, které radnice nejdříve
povolily a úředníci později nechali na místě rozpustit. Nedávno například
rozpustil akci neonacistů krátce po jejím začátku tajemník jihlavského
magistrátu Lubomír Dohnal. Odůvodnil to tím, že se odchýlila od oznámeného
účelu.
KAM DÁL?
