Senát schválil superdávku. Dopadne na nejohroženější domácnosti, varuje Platforma pro sociální bydlení

Senátoři záměr vesměs oceňovali, pozastavovali se ale některými parametry. Chtějí se zabývat například situací lidí, kteří celodenně pečují o své příbuzné. “I v našem zájmu je podporovat neformální pečující,” uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní komora požádala v doprovodném usnesení ministerstvo práce a sociálních věcí, aby dopady reformy vyhodnocovalo.

Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.

Některé případné úpravy byly ve hře i v Senátu. Například sociální výbor chtěl zejména to, aby mezi zranitelné osoby patřili samoživitelky a samoživitelé s dětmi do deseti let místo do sedmi let. Schválením návrhu zákona ve sněmovním znění senátoři o těchto pozměňovacích návrzích už nehlasovali.

Čtyři složky nové dávky

Nová dávka se bude skládat podle předlohy ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do 200.000 až 400.000 korun podle počtu členů domácnosti.

Část podpory na živobytí připadne jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu Sněmovna snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku zvýší pracovní bonus, který budou moci mít také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci žádat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.

Platforma pro sociální bydlení: Zákon v této podobě prohloubí sociální nerovnosti

Kriticky se k reformě staví Platforma pro sociální bydlení. Podle ní poskytovatelé sociálních služeb a organizace zabývající se sociální problematikou v České republice opakovaně varovaly ministra Jurečku, poslance, poslankyně, senátory a senátorky před závažnými negativními dopady reformy na ty nejohroženější domácnosti včetně chudých pracujících rodin. Dopady na některé domácnosti mohou být podle odborníků a odbornic katastrofální.

„Schválená revize zásadním způsobem snižuje výši dávky na bydlení v běžně drahém komerčním nájmu, v mnoha případech dokonce o 3–6 tisíc Kč měsíčně. Nejvíce touto změnou budou zasaženy rodiny s jedním rodičem na rodičovské dovolené, samoživitelky s dítětem ve školním věku, či jednotlivci, řešící své dluhy skrze insolvenci,“ upozorňuje Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Podle něj se přitom jedná převážně o pracující lidi a tento propad je způsoben představou, že lidé pobírající státní příspěvek na bydlení mají bydlet v levnějším bydlení, než nabízí trh. To ale podle Opletala není možné ve společenské situaci, kdy dávky na bydlení pobírají statisíce lidí v Česku, tedy už i běžná nižší střední třída, nikoliv jen lidé v bytové nouzi.

Analytik Platformy pro sociální bydlení Jan Klusáček upozorňuje, že závažný negativní dopad vychází v modelech ve všech krajských městech, kromě Ústí nad Labem a Ostravy. Podle něj se dá očekávat  silný dopad například na pracovníky a pracovnice v sociálních službách, pomocný personál ve školách a další zásadní nízkopříjmové profese nezbytné pro chod města, ve kterém žijí, i na manuální pracovníky a pracovnice v průmyslu, nebo zemědělství i zaměstnance ve službách a prodeji.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí o tomto propadu ví, jeho zástupkyně argumentují tím, že nízkopříjmové profese nemají bydlet ve městech a mají do nich dojíždět. I byty okolo měst se však postupně stávají nedostupnými pro stále více lidí. Když lidé nebudou moci bydlet blízko odpovídající práce, budou častěji nezaměstnaní,“ vysvětluje Klusáček.

Opletal rovněž poukazuje na skutečnost, že v Senátu byla podána řada pozměňovacích návrhů, snažících se o klíčové a proveditelné opravy reformy. „Šlo o snahu o rozšíření zranitelných skupin, a částečné započítávání insolvenčních srážek do výpočtu celkové dávky. Ta nyní insolvence a exekuce vůbec nereflektuje a tím pádem aktivně demotivuje od legální práce. Legální práce totiž způsobí jen fiktivní navýšení příjmů, kvůli kterým se domácnosti významně sníží dávky, ale nenavýší se jí příjem, který z práce uvidí. Jediným logickým výsledkem může být, že lidé nebudou legálně pracovat,“ doplňuje Opletal.

Postoupení zákona v této podobě bude podle něj jen přispívat k prohloubení sociálních nerovností. Platforma bude podle Opletala apelovat na brzkou opravu.