Senát schválil nové podmínky pro integrační sociální podniky, podpoří zaměstnávání znevýhodněných lidí
Příprava sociálně znevýhodněných lidí na nástup do běžné práce má být úkolem integračních sociálních podniků, které mají od příštího roku fungovat podle nových pravidel. Senát je dnes schválil navzdory výhradám části senátorů i z ODS. Integrační sociální podniky, na jejichž činnost bude stát přispívat, by mohly zakládat například kraje nebo obce s cílem snížit problémy se zaměstnáváním lidí, kteří jsou hůře uplatnitelní na trhu práce. Normu ještě dostane k podpisu prezident.
Integrační sociální podnik má mít aspoň 30 procent znevýhodněných zaměstnanců. Zaměstnávat by měl například lidi bez vyžadovaného vzdělání, vyššího věku, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané nebo například mladé po škole, dále osoby bez přístřeší, po odchodu z dětského domova či po propuštění z vězení. Zaměstnávání takovýchto osob má trvat nejvýše dva roky. Výjimku z této lhůty budou mít lidé nad 60 let nebo lidé se zdravotním postižením. Jednou z podmínek je současně to, že znevýhodněná osoba byla po stanovenou dobu evidovaná jako uchazeč u úřadu práce.
Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 navrhoval účinnost zákona o rok odložit, aby se firmy na nové podmínky měly čas připravit. Podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by problém s dodržením pravidel mohlo mít pouze 19 ze zhruba 3000 podniků na chráněném trhu. Vyřešit by je ale mohly přijetím dalších znevýhodněných zaměstnanců, podotkl ministr.
Části senátorů ODS vadila sněmovní úprava pravidla integračního fondu, který by podniky vytvářely pro posilování sociálních dovedností pracovníků. Vadilo jim, že by fond přešel na jiný sociální podnik nebo stát v případě, že by firma o statut sociálního podniku přišla nebo zkrachovala. Považovali to za zásah do vlastnického práva, mluvili o vyvlastnění.
Integrační sociální podnik má podle zákona vykonávat činnost v souladu s hodnotami mimo jiné sociální a environmentální udržitelnosti. Poskytování motivačního příspěvku podniku by mělo trvat dva roky, vláda původně počítala se třemi lety. Příspěvek Sněmovna zvýšila z 11 procent na 17 procent vyměřovacího základu, přičemž minimální výši poslanci zvedli v porovnání s vládním návrhem z 80 procent na 120 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který je motivační příspěvek poskytován, pokud pracovní poměr potrvá celý rok.
Na provoz má podnik dostával tisícikorunu za znevýhodněného zaměstnance. Sněmovna tento příspěvek zvýšila na 2500 korun za pracovníky s těžším sociálním znevýhodněním, například za lidi propuštěné z vězení.
Status integračního sociálního podniku bude přiznávat ministerstvo práce. Jednou z podmínek bude to, že podnik nebude mít nedoplatky u finančního nebo celního úřadu ani na pojistném. Také nebude smět být v insolvenci, v likvidaci nebo podnikat v hazardu. Registr podniků povede ministerstvo práce. Sociální podniky by také měly poskytovat svým zaměstnancům sociální poradenství, aby si lidé udrželi bydlení či zvládli dluhy.
