Sen o vlastním kadeřnictví skončil větou „Cigána vedle sebe nechci“
Dvaadvacetiletý kadeřník Dalibor Ferenc dostal předminulý týden nabídku, že by mohl v malém městě v Žilinském kraji na severu Slovenska převzít kadeřnictví po ženě, která ho kvůli zdravotním potížím musí opustit. Vše vypadalo nadějně, pan Ferenc se s nájemkyní kadeřnictví domluvil, že odkoupí veškeré vybavení podniku, a proti zpočátku nebyl podle tvrzení stávající nájemkyně i pana Ference ani majitel domu, v němž salon funguje. Sen o vlastní kadeřnické praxi se panu Ferencovi ale rozplynul poté, co provozovatelka sousedního obchodu s textilem před svědky prohlásila, že „vedle sebe cigána mít nechce“.
„S majitelem domu jsem mluvil několikrát po telefonu. Když pak došel na schůzku do kadeřnictví a ode dveří mě uviděl, bez ničeho dalšího mi oznámil, že už má na nájem jinou kandidátku a že se dohodl s ní. Podle mě v tom hraje roli i to, že prý nájemnice vedlejšího obchodu prohlásila, že radši odejde z nájmu ona, než aby měla vedle sebe černého cigána,“ popisuje pro server Romea.cz svou zkušenost mladý kadeřník.
V minulých dnech přitom odcházející kadeřnice představila panu Ferencovi některé své zákaznice a ty si jeho kadeřnickou zručnost pochvalovaly. Žena chce zůstat v anonymitě kvůli obavám z negativních reakcí, k nimž může zveřejnění tohoto případu na malém městě vést. Už nyní podle jejích slov s ní žena z vedlejšího obchodu odmítá komunikovat. Za mladým kadeřníkem ale stojí.
„Dalibor je velmi šikovný kluk, možná by měl ještě více zákaznic než já, jen potřebuje šanci. Klientky si ho moc chválily. A to, jak se k němu tady někteří lidé zachovali, se mi skutečně nelíbilo,“ uvedla pro server Romea.cz stávající nájemkyně salonu.
Server Romea.cz kontaktoval i vlastníka domu pana Ručku, který prostory v domě pronajímá. „Nikoho takového neznám. S žádným panem Ferencem jsem nikdy nemluvil a od začátku mám jen jednu náhradnici do nájmu,“ uvedl pro server Romea.cz majitel.
Proti tvrzení majitele domu sice hovoří uložené telefonáty, ale reálně se proti takové formě diskriminace bojuje velmi těžko. Pro vedení zdlouhavého občanskoprávního sporu musí mít člověk nejen dostatek času a energie, ale také vlastních finančních zdrojů.
„Chci pracovat, platit daně, normálně fungovat. Tohle je už ale třetí podobná zkušenost a je to velmi ubíjející. Nic špatného jsem neprovedl a děje se to jen proto, že nechtějí vedle sebe mě jako Roma,“ uzavírá Dalibor Ferenc.
V podobných případech, kdy se člověk cítí být ohrožen nezákonným jednáním, je důležité si veškeré telefonáty a další komunikaci nahrávat a ukládat. Pokud se pak rozhodne danou věc řešit soudně, poslouží mu takový materiál jako důkaz proti tomu, kdo se dopustil diskriminačního jednání.
