Segregace ve školství trvá. Romské děti tvoří většinu žáků v desítkách škol. Odpovědnost nesou obce, potřebují ale podporu státu

Tisíce dětí v oddělených školách, situace se nemění

“Až 12.000 romských dětí – zhruba třetina všech – chodí do škol, kde Romové tvoří přes třetinu žactva. Po republice najdeme těchto základních škol přes 130. V 78 z nich tvoří Romové víc než polovinu žáků. Stav se v poslední dekádě v podstatě nemění,” uvedla organizace.

Školy s vysokým zastoupením romských dětí se nacházejí napříč ČR, větší zastoupení mají například v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde žije více Romů, podotkla organizace. Školy, které lze označit se segregované, se podle ní nachází i ve Středočeském, Libereckém, Zlínském kraji či v Praze. Jde o běžné školy nebo bývalé zvláštní školy, ve kterých má největší zastoupení žactvo s upravenými výstupy či se sníženými nároky, nebo jsou tvořeny speciálními třídami, uvedla organizace.

Příčiny segregace se město od města liší. “Může jít o důsledek prostorového vyloučení, kdy chudé romské rodiny žijí v některých částech většího města (Janov, Chanov) nebo tvoří významný podíl obyvatel menších obcí (Osoblaha, Obrnice),” dodala organizace PAQ Research.

Obce, města a kraje jako zřizovatelé škol mají podle PAQ Research zásadní roli. Rozhodují o kapacitách škol, obsazení ředitelských pozic i o nastavení spádových obvodů. Často právě spádové obvody zajišťují udržení segregace – místo aby napomáhaly k rovnoměrnému rozdělení dětí, fixují etnické a sociální rozdíly. Například v Ostravě – konkrétně v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz – existují veřejné školy, které jsou de facto „plně romské“. Jejich výsledky jsou alarmující – téměř polovina žáků zde nedokončí základní školu. Podobná situace je například i v Ústí nad Labem, Karviné, Krupce nebo Brně.

“Obce překreslují spádové obvody škol, běžné školy odmítají vzdělávat romské děti, poradny častěji doporučují vzdělávat romské děti ve speciálních školách,” napsala organizace. Roli podle ní můžou hrát i obavy romských rodičů z běžných škol, se kterými mohou mít sami špatnou zkušenost.

Studie zmiňuje i příklady škol, které se snaží proti segregaci aktivně působit. Mateřské školy Špálova či Bohumínská v Ostravě vyhledávají romské děti, spolupracují s rodiči a pomocí pedagogických asistentek budují důvěru v systém. Program „Začít spolu“ jim pomáhá nabídnout kvalitní výuku i pro děti z majoritních rodin – školky proto nejsou segregované.

Bez systémových změn segregace nezmizí

PAQ Research vyzývá k systémovým krokům. Zákaz segregace musí být podle expertů jasně ukotven v legislativě i v běžné praxi. Ministerstvo školství a Česká školní inspekce potřebují jasné pravomoci – například k mapování a rušení segregačních obvodů, odvolávání ředitelů škol nebo poradenských pracovníků za nekvalitní práci. Dále je nezbytná finanční podpora pro znevýhodněné školy a děti formou indexového financování, povinný a včasný nástup dětí do kvalitních mateřských škol, dostupná data a jejich vyhodnocování včetně pravidelných zpráv pro kraje a obce, a také propojení škol se sociálními službami a bytovou politikou. Bez řešení prostorové segregace nelze efektivně měnit vzdělávací realitu.

Součástí studie je také „Desatero pro zřizovatele“, které nabízí konkrétní kroky, jak podpořit romské děti ve vzdělávání – od poznání romské kultury, přes podporu romštiny a etnicky citlivý přístup až po volnočasové aktivity a meziresortní spolupráci.

Ministerstvo školství, Národní pedagogický institut a PAQ Research mají společný projekt, jehož cílem je pomoci konkrétním zřizovatelům. V projektu se vybralo deset měst, která mají v některé ze svých škol vyšší zastoupení romských žáků než v ostatních školách.