Sdružení ROMEA: Otevřený dopis neextremistickým protiromským demonstrantům v České republice

09. července 2013

Čtení na 6 minut

Lidé působící v občanském sdružení ROMEA se rozhodli oslovit ty z účastníků protiromských demonstrací, kteří nejsou extrémisty. Doufají při tom v dialog alespoň s některými z nich, který by mohl přinést konkrétní návrhy řešení a tudíž i větší klid do vzájemného soužití. Návrhy či nápady, které na základě tohoto dopisu přijdou, bude ROMEA shromažďovat, a poté se s nimi obrátí na politiky na nejvyšší úrovni, aby nám všem sdělili, jestli je hodlají využít při formování zákonů, vyhlášek a dalších předpisů či jinak ku prospěchu věci.

Za veškeré konstruktivní reakce a připomínky sdružení ROMEA předem děkuje. Děkuje i za trpělivost, sdružení ROMEA asi nebude schopno reagovat na všechny dopisy okamžitě. (Na dopisy neslušné a nekonstruktivní pochopitelně nebude reagovat vůbec).

Otevřený dopis neextremistickým protiromským demonstrantům v ČR

Vážení,

obracíme se na vás s otázkami, na které sami neznáme odpověď. A doufáme, že se
nad nimi budeme schopni zamyslet společně, bez vzájemných výpadů, pokud možno
konstruktivně, v zájmu pochopení a pomoci věci řešit, ne se jen vzájemně
osočovat.

V diskusích pod některými články o protiromských demonstracích ve Varnsdorfu
a Rumburku na podzim 2011 či letos v Duchově a Českých Budějovicích se objevuje
názor, že server Romea.cz hází všechny protiromské demonstranty do jednoho pytle
a všechny šmahem označuje za neonacisty či rasisty. To je ovšem dojem mylný. Nic
takového si nemyslíme, vždy jsme v tomto pečlivě rozlišovali. Odsuzujeme
paušalizování, které směřuje ze všech koutů společnosti na Romy, i proto se sami
snažíme jakémukoli generalizování vyhýbat. Nemusí se nám to vždy zdařit,
minimálně z pohledu druhých, ale vedeme diskuse uvnitř sdružení ROMEA a opravdu
se o to poctivě snažíme.

Hovořili jsme s mnohými z vás, kteří jste demonstrovali proti Romům na
různých místech země, a dozvěděli jsme, že mezi vámi jsou i lidé, kteří s
(některými) Romy v běžném životě kamarádí, nebo také lidé frustrovaní ze
zhoršující se sociální situace, například z toho, že jsou delší dobu bez práce.
(Narazili jsme ovšem i na rasisty či xenofoby, které vedla k protestům nenávist
k romskému etniku jako celku.)

Něco jiného ovšem je, jaký je člověk sám o sobě a jak se chová v běžném
životě, či jak se chová během takové demonstrace. Ve Varnsdorfu (minimálně při
jedné z demonstrací), v Rumburku, Novém Bydžově, Krupce, Břeclavi, Duchcově i
Českých Budějovicích někteří z vás pochodovali společně s extremisty – nacisty,
nacionalistickými šovinisty, rasisty a xenofoby. Ve Varnsdorfu jste došli až k
ubytovně Sport, kde extremisté rozpoutali pouliční konflikt, potom se stáhli
dozadu a policejní zásah jste odnesli vy. Možná i proto jste se poučili a
propříště jste sami z pódií účast extremistů na vašich protestech odmítali.

Jinde to už ovšem bylo jinak, nejenže jste se nestyděli, že se účastníte akcí
společně s extremisty, ale část z vás se jim dokonce přizpůsobila, ať už vědomě,
či nikoliv. Jde přitom o lidi, kteří jsou známi svým ideologicky motivovaným
násilnictvím, svým primitivismem, mnozí z nich jsou (nejen v tomto ohledu)
recidivisté. Sami z velké části nepracují, jsou často méně vzdělaní, vykazují
známky agresivity a sociopatické sklony. Kritizují Romy a menšiny za to, jací
jsou z velké části sami: nevzdělaní, nezaměstnaní, problémoví…

A vás využívají
ke svým cílům a účelům. Manipulují vaší nespokojeností s děním v naší zemi.
Manipulují i s tím, že se záležitosti týkající se vzájemného soužití –
sociálního bydlení, ghetta, nezaměstnanost atd. dlouhodobě neřeší. Extremisté
však nenabízejí řešení, ale konflikt, nenávist vedenou až k brutální agresi vůči
komukoliv (například policistům). A zásahy na takových místech potom koneckonců
stojí nezměrné množství prostředků, za které by mohla policie posílit hlídky na
ochranu občanů. A které by město mohlo využít například pro financování
platformy, kde by se scházeli občané bez rozdílu a kde by spolu mohli hovořit a
mít společné prožitky. Možná máte pocit, že se o vaše problémy nezajímá nikdo
jiný, než oni, ale uvědomujete si, kam to až může vést?

V Rumburku a dalších místech jste společně s těmito extremisty vykřikovali
rasistická hesla a naslouchali jste výzvám k násilí na druhých. Totéž se
odehrálo v Duchcově, kde protiromskou akci organizovali dva neonacisté, kteří
následně otevřeně schvalovali vyvraždění Romů. V Českých Budějovicích jste na
náměstí na adresu Romů skandovali rasistický pokřik „černé svině“. Poté jste
pochodovali s neonacisty, kteří po cestě hajlovali („křičeli Heil Hitler a
zvedali pravice k nacistickému pozdravu) a vykřikovali další rasistická hesla.
Ve všech případech situace hrozila přerůst v násilí vůči Romům. A to vůči všem
Romům bez rozdílu, protože kolektivní vina, kterou jim připisujete, spojená s
davovou psychózou, velí nerozlišovat mezi těmi, které jste si zvolili za terč.

Chceme se vás zeptat, a pokusit se tak o konstruktivní dialog, v němž rádi
dopřejeme sluchu vašim reakcím:

Chápeme, že vás trápí problémy s některými lidmi, tedy i některými Romy. Co
můžeme společně, tedy vy i my, udělat pro to, aby je ti, kteří jsou za řešení
odpovědní, tak skutečně činili?
Co přesně vás na konkrétních místech trápí? Prosíme o popsání konkrétních
problémů, paušalizací ničeho nedosáhneme a jen dáváme trumfy do rukou
extremistům.
Myslíte si, že lze zabránit tomu, aby se jednotlivci – jedno, zda z většiny či
z menšiny – dopouštěli násilí na druhých? Může nějaký muž, byť by byl třeba prezidentem, zabránit tomu, aby jiný muž brutálně zbil a znásilnil ženu? Může
jakákoliv žena, byť by byla třeba Matkou Terezou, zabránit tomu, aby jiná žena nezabila
své dítě? Romové ve své většině neschvalují činy některých konkrétních lidí
majících stejnou národnost, nemohou jim však v nich zabránit.
Můžeme diskutovat o tom, zda a proč jsou chudí Romové z ghett ve větší míře, než je ve společnosti obvyklé, nevzdělaní, nekvalifikovaní, nezaměstnaní, a o tom, jak
se musejí vypořádávat s problémy, které sebou nese kultura chudoby. Můžeme spolu
hledat řešení, ale ne pomstu a nenávist vůči menšině jako celku.

Zapomínáme na historii. Co pro vás dnes znamenají hrůzy nacismu a druhé
světové války, kterou nacisté rozpoutali?
Jsou pro vás „problémy s Romy“, jimiž odůvodňujete fakt, že demonstrujete,
nepřijatelnější než metody, které nacisté používali i na příslušnících českého
národa?
Říkáte, že někteří z vás mají s Romy špatnou osobní zkušenost. Se všemi Romy?
Nebo jen s některými? A bouříte se skutečně jen kvůli špatným zkušenostem,
nehrají tam roli i předsudky, stereotypy, výmysly a lži, z nichž některé kolují
internetem?
Nebylo by rozumnější snažit se problémy v soužití řešit poklidnou cestou,
například trpělivým jednáním s místními romskými autoritami, komunitní prací,
pomocí dětem v doučování atd.?
Nebo podle vás problémy v soužití lépe vyřeší pouliční protesty? Co si od nich
slibujete? Že se Romové seberou a odstěhují se pryč? Pokud schvalujete vyhnání druhých, říkáte této
metodě „řešení problémů“? Nebo jak jinak by mohly pouliční protesty přispět ke
skutečnému řešení problémů v soužití, můžete to popsat?
Jste ochotni dojít až k vašim romským sousedům a použít vůči nim násilí?
Představte si tu situaci, prosím: vnikáte právě s několika extremisty do bytu
vašich sousedů a v koutě se krčí vyděšená rodina. Co uděláte, přidáte se k
týrání těchto lidí?
Nebo si myslíte, že kdyby vašemu pochodu nezahradila cestu policie, tak by
extremisté proti Romům nezaútočili? A že Romové by se nepokusili své rodiny
bránit?
Uvědomujete si, že je to právě hlásání kolektivní viny, kterým nacisté de
facto započali holokaust?
Pochodujete s extremisty a společně s nimi mnohdy sami křičíte rasistická
hesla.
Pochodujete s extremisty a nevadí vám, že vyzývají k násilí, nevadí vám násilí
na policistech, nevadí vám ani to, že by následovalo násilí na Romech. Nevadí
vám hajlování ani další projevy extremismu… Nebo vadí? Tak proč jste se od
extremistů žádným způsobem nedistancovali?

Nejste extremisté. Ale přemýšleli jste o tom, k čemu se hlásíte a co skutečně v této
souvislosti chcete? A zda toho můžete dosáhnout pochody s extremisty?

Stojíme o vaše konstruktivní návrhy na řešení situace, pokusíme se jimi zabývat, nalézat
odpovědi nebo partnera v daném místě, který by s vámi o těchto věcech mohl
diskutovat.

František Kostlán
Jarmila Balážová
Zdeněk Ryšavý
František Bikár
Renáta Berkyová
Jitka Votavová
Jana Baudyšová
Petra Zahradníková

občanské sdružení ROMEA