Sčítání lidu v ČR: Zástupci menšin dostanou brzy pokyny ke sčítání, elektronický formulář bude i v romštině, uvést národnost je důležité
Zástupci národnostních menšin v Česku by měli brzy dostat pokyny k letošnímu sčítání lidu. Předat by je měli organizacím, které příslušníky minorit sdružují. Elektronické sčítací formuláře budou vedle češtiny ještě v dalších sedmi jazycích. K papírovým formulářům pak bude možné získat překlad. Vyplývá to z připravovaného materiálu pro organizace menšin. Sčítání se uskuteční od 27. března do 11. května.
NÁRODNOSTNÍ MENŠINA
Společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
Při posledním sčítání před deseti lety se třeba ke slovenské národnosti přihlásilo zhruba 147.200 lidí, k romské 5100, k polské 39.100, k vietnamské 29.600 a k ukrajinské 53.300 lidí. Více než 2,6 milionu osob národnost neuvedlo. Informace pro organizace příslušníků menšin připravuje Český statistický úřad ve spolupráci s úřadem vlády. Vláda má svou radu pro národnostní menšiny. Zasedají v ní zástupci 13 minorit, a to například romské, běloruské, rusínské, německé, vietnamské, ukrajinské, polské, slovenské či srbské.
Sčítání přes internet začne 27. března a potrvá do 9. dubna. Internetové formuláře budou v sedmi jazycích. Lidé je budou moci vyplňovat v angličtině, němčině, polštině, ruštině, ukrajinštině, vietnamštině a romštině. Podle statistiků bude možné při vypisování údajů mezi jazyky přepínat. Již nyní si základní infromace o sčítání můžete přečíst v romštině.
Od 17. dubna do 11. května by pak měli do terénu vyrazit sčítací komisaři. Domácnosti, které se nesečtou elektronicky, dostanou papírové formuláře. Ty budou jen v češtině. Překlad do sedmi jazyků bude na webu sčítání. Získat ho bude možné i od sčítacích komisařů či v kontaktních místech, tedy na vybraných poštách a v krajských pobočkách statistického úřadu.
Několikastránkový materiál vysvětluje, proč je podstatné uvést při sčítání národnost. Například podle zákona o obcích platí, že obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Výbory pro národnostní menšiny lze zřídit i nad rámec výše uvedených právních předpisů.
ROZDÍL MEZI NÁRODNOSTÍ A OBČANSTVÍM
Státní občanství a státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. Rozdílem mezi státní občanstvím a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dáno státem, v němž má člověk občanství. Příkladem je, že se občan může přihlásit k romské národnosti, ale státní příslušnost (občanství) má třeba Česká republika. Státní příslušnost a občanství jsou tedy dány, národnost je „volitelná“ a vychází třeba i z osobních pocitů.
Na existenci výboru pro národnostní menšiny je pak navázána celá řada možnosti uplatňování práv příslušníků národnostních menšiny. Například právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, právo na vícejazyčné názvy a označení v jazyce národnostní menšiny, právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních a v případě konání referenda, právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve veřejném styku.
Řada základních a důležitých práv příslušníků národních menšin sice není přímo provázána na existenci výborů pro národnostní menšiny, ale skutečnost, že se k dané národnostní menšiny občané hlásí, může mít vliv na intenzitu a rozsah podpory aktivit příslušníků národnostních menšin z veřejných rozpočtů.
Materiál poukazuje mimo jiné na to, že početnost menšiny má vliv na prosazování jejích práv a zájmů, právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin, právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny, vytváření a šíření rozhlasových a televizních pořadů ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin, přidělování podpor a dotací atd.
V rámci sčítání bude možné vyplnit národnosti dvě. Důraz se klade na anonymitu a bezpečnost údajů.
Přihlášení se k národnosti a příslušnost k národnostní menšině je vždy na vůli dané osoby, je tedy zcela dobrovolné. I z tohoto důvodu není přihlášení se k národnosti v rámci Sčítání lidu, domů a bytů povinné, tzn. je možné se k národnosti přihlásit, uvést je možné i dvě národnosti, ale také neuvést národnost žádnou.
Materiál také vysvětluje jaký je rozdíl mezi občanstvím (státní příslušností) a národností, který i podle zjištění zpravodajského serveru Romea.cz celé řadě lidí není jasný..
Národnost není navázána na státní občanství státu. Národnost není státem, kraji ani obcemi nikde evidována, tzn. nelze ji nalézt například v občanském průkazu ani jiném osobním dokladu vydávaném Českou republikou. Naopak státní občanství České republiky se prokazuje občanským průkazem České republiky nebo cestovním dokladem České republiky a zároveň je státní občanství údajem uvedeným v registru obyvatel. Stát tedy neeviduje národnost obyvatel České republiky, naopak státní občanství každého obyvatele ČR eviduje.
