Barbora Antonová: Společnost chudobu vnímá jako naléhavé téma. V Brně vznikl další Šatník pro samoživitele v nouzi
Je asi hodně nemístné hledat na pandemii něco dobrého. Přesto to zkusím. Loni na jaře jsme zažili obrovskou vlnu soudržnosti, lidi velmi rychle pochopili, že na stát se spolehnout nemůžou, a pomohli si sami. Šily se ve velkém roušky, vozily se do nemocnic, sociálních zařízení, seniorům domů, občané, neziskovky i firmy nabízely všemožnou pomoc. Díky tomu jsme první vlnu epidemie zvládli skvěle.
Potom se stát bohužel vzpamatoval a vzal věci opět „pevně“ do svých rukou – to je samozřejmě ironie, státu celou dobu z rukou vyklouzávají všechna podstatná řešení. Nějak se stalo, že dobrovolníci a hlavně neziskovky a další pomáhající organizace byly opět odsunuty na vedlejší kolej a všechno zase řídí nepružný byrokratický aparát.
Mnoho lidí, kteří loni na jaře doslova a do písmene zachraňovali svou aktivitou životy jiných, během podzimu vyhořelo. Není se co divit, sledovat ten státní ohňostroj marnosti je utrpení i pro pasivního člověka, natož pro někoho, kdo vidí východiska a dokáže nacházet způsoby řešení.
Jenže ta pravá krize teprve přijde, až zase „bude všechno v pořádku“. Po epidemii tady totiž zůstávají tiché zástupy lidí, kteří se dostali do velmi obtížných životních situací. Mnozí z nich úplně poprvé v životě a pro velkou část z nich je nesmírně těžké připustit, že navzdory dosavadnímu aktivnímu a soběstačnému životu se v nadcházejících měsících a letech neobejdou bez pomoci druhých – státu, neziskovek, dárců. Do chudoby se propadají nedávní příslušníci střední třídy, o střechu nad hlavou přicházejí lidé, kteří se po celý svůj život situaci bezdomovectví ani zdaleka nepřiblížili. O hlubokých a často nezhojitelných šrámech na psychice dětí i dospělých, které tyto situace vyvolávají, nechme raději mluvit povolanější.
Šatník jako první krok?
Pojďme tedy znovu hledat dobré věci v záplavě špatných. Je obrovská radost sledovat dění, které navazuje na loňské nadšení a solidaritu, ale svým dopadem nepochybně přesahuje covidové období. Nebo lépe řečeno předjímá tu nadcházející dlouhotrvající krizi.
Jedním z těchto drobných příspěvků je Šatník Nory Fridrichové, o kterém většina čtenářů nejspíš už slyšela. Publicistka Nora Fridrichová se dlouhodobě věnuje tématům souvisejícím s krajními sociálními situacemi a její zájem o problémy zejména samoživitelů přerostl profesní sféru. Nořiny aktivity vyústily ve zřízení šatníku pro samoživitele, kam dárci přinášejí nevyužité kvalitní věci, zejména obuv a oblečení, dobrovolníci věci třídí a zájemci si je můžou zdarma odnést domů. Po vzoru pražského šatníku vznikají podobné podniky po celé republice. Zapojuje se do nich čím dál více dobrovolníků, a to jak individuálních, tak firemních. To, že téma chudoby společnost vnímá jako velmi naléhavé, je alespoň malým povzbuzením.
Brněnský šatník má za sebou jen několik „návštěvních dnů“, prošla jím však už padesátka rodin. Některé jsou v dlouhodobé krizové situaci, jiné přicházejí s velkými rozpaky, protože jde o jejich první kontakt s podobnou pomocí. Snažíme se jim situaci co nejvíce ulehčit – naše skvělé dobrovolnice baví děti, doporučují jim knížky, hry i hračky, ale často taky přemlouvají maminky, aby si vybraly i něco pro sebe.
Brněnský šatník je do konce června otevřený vždycky v úterý od 15 do 19 hodin a v sobotu od 10 do 17 hodin.
Brněnský šatník je do konce června 2021 (což je doba, na kterou nám zatím provozovatelé klubu Eleven propůjčili prostory na Dominikánské 11) otevřený vždycky v úterý od 15 do 19 hodin a v sobotu od 10 do 17 hodin.
V tu dobu nám můžou dárci přinášet věci, které přebíráme přímo ve vchodu do klubu. Zároveň sem přicházejí „návštěvníci“ (tento termín používáme místo obvyklého označení „klienti“, které je obvyklé v sociálních službách). Po návštěvnících chceme jen to, aby si předem rezervovali termín přes formulář (viz web www.spolekvesna.cz) nebo nebo e-mail vesna.satnik@gmail.com. Počet návštěvníků v danou dobu regulujeme jednak z epidemiologických důvodů, ale taky proto, že chceme návštěvníkům poskytnout dostatečný klid a pohodlí při výběru věcí.
Aby se věci dostaly skutečně k těm, kteří to potřebují nejvíce, prosíme návštěvníky, aby nám dali nahlédnout do dokumentů, které prokážou, že se o své děti starají sami. S neziskovými organizacemi jsme se domluvili na tom, aby k nám posílaly rodiny, se kterými dlouhodobě pracují. Brněnské specifikum je, že se v podstatě všichni známe, takže se rychle rozjela vzájemná spolupráce s mnoha neziskovkami i firmami a hlavně s OSPOD různých městských částí.
Záblesky?
Chvílemi jako by se vracel ten loňský pocit sounáležitosti. Akorát teď je před námi mnohem delší a náročnější období jakési společenské a ekonomické rekonvalescence. Všichni víme, s jak velkým úsilím se rodiče snaží zajistit svým dětem dobrý životní standard. S těmi nejobtížnějšími problémy jim pomoct nedokážeme (to je úkol pro stát, kraje a města), ale chtěli bychom je aspoň malým dílem podpořit. A intenzivní zájem veřejnosti o pomoc druhým dává velkou naději, že se schyluje k celkové změně postojů české společnosti.
Čeporo vuvud
Pre pandemija hin namišto te rodel vareso lačho. Me oda probinava. Oka berš pre jara ľikerenas o manuša paš pende, bo sig džanenas, hoj lenge o rajaripen na šegitinela, u kampel lenge te kerel, so džanen. Maj sako, ko džanelas, sivelas o ruški, ľidžanas pen andro špitaľi, andro khera vaš o phure manuša, le phure manušenge khere, o manuša, o organizaciji, save na peren tel o rajaripen the o firmi šegitinenas jekh avreske, sar džanenas. Ta sar has perši pandemija, džanenas pen o manuša oleha te marel.
Paľis o rajaripen avľa pre oda, hoj kampel vareso te kerel, u chudľa oda „zorales“ andre pengere vasta – sar te na, hin oda e ironija, o rajaripen le agorestar andre pandemija na džanelas místo, so te kerel. Varesar oda avľa, kaj o narajipnaskere jekhetaňibena the o manuša, so kamenas hijaba te del o vast, ňikaske na kampenas u pale savoro ľikerel andro vasta naaktivno birokraticko aparatos.
But le manušendar, save pre jara peskera aktivitaha ratinenas o dživipen avre manušenge, pro jesos imar na rakhenas dureder e zor. Oda nane čudos, te dikhas, sar o rajaripen pale the pale na kerel mišto so kampel, oda hin phares te dikhel savore manušenge, u mek upreder predal varekaste, ko kamel the džanel te del o vast.
Oja bari bibacht mek ča avela, sar „savoro ela pro than“. Pal e epidemija adaj ačhon but manuša, so lenge visaľiľa o dživipen u arakhle pen andro phariben. But lendar peršones andro dživipen prindžarde, u na kamen oleske te paťal, hoj imar na birinen korkore te bajinel pal peskero dživipen avka, sar oda has anglal e pandemija, u kampela lenge, kaj lenge te del o vast vareko aver – štatos, narajipnaskere organizaciji, manuša, so den vareso hijaba. Andro čoripen peren akana o manuša, save dživenas lačho, na igen barvalo, no paťivalo dživipen, bijal o khera akana hin ajse manuša, save šoha ňikda na gondoľinenas, hoj šaj ačhen bijal o kher pre uľica. Sar pharo pre manušengeri the čhavorengeri psichika kada hin, šaj vakeren džandle manuša.
O šifoneris sar peršo uštariben
Avas, rodas jekhetane, so hin lačho andre aja pandemia maškar kaja bibacht. Šaj avel loš, te dikhas o aktiviti, save hine phandle la solidaritaha, savi oka berš has maškar o manuša, no hine kerde avka, te šaj šegitinen na ča andre pandemija covid. Šaj phenas, hoj kaja aktivita has kerďi imar anglal, bo rachinelas, hoj le manušenge kampela te del o vast.
Jekh lendar hin o Šifoneris ke Nora Fridrichovo, pal savo imar buter manuša šaj vareso šunde. E publicistka Nora Fridrichovo imar čirla bajinel le tematendar andal phare socijalna situaciji u nane oda imar ča lakeri buťi, joj čačes kamel te šegetinel u nekhbuter ole manušendar, so bajinen, korkore pal o čhavore. Lakera aktivitatar has kerdo o šifoneris predal o manuša, save korkore bajinen pal o čhavore – či oda hin e daj korkori, abo o dad. Andro šifoneris anen o manuša o topanki the o uravipen. Manuša, save odoj keren, na chuden ňisave love, prekiden upre u paľis den hijaba le manušenge. Kajse šifonera sar hin Prahate akana rakhena the andro aver fora. Buteder manuša oda kamen te kerel, mek the o firmi. Hoj o manuša duminen pal o čoreder manuša, sikhavel, hoj lenge nane jekh.
Bernakero šifoneris hin phundrado ča vajkeci ďivesa u imar odoj avile penda famiľiji. Varesave famiľiji has čore imar anglal e pandemija, no aver aven peršones daraha, bo mek na mangenas, te lenge vareko te šegitinel. Kamas lenge te sikhavel, hoj pen na kampel te ladžal – amare džuvľija, so odoj keren hijaba, pen bavinen le čhavorenca, sikhaven lenge o gende, o hrački, bavišaga u tiš phenen lengere dajorenge, mi penge kiden avri vareso the predal peste.
Bernakero šifoneris avla phundrado dži andro agor andro junos sako vtorkos 15.00 dži 19.00 the sombatone 10.00 dži 17.00.
Bernakero šifoneris avla phundrado dži andro agor andro junos 2021 (o than hin andro klubos Eleven pre Dominikansko uľica 11, paľis odoj imar našťi ačhaha) sako vtorkos 15.00 dži 19.00 the sombatone 10.00 dži 17.00.
Akor amenge o manuša šaj anen, so kamen te del avre manušenge, amen oda lendar las maj paš o vudar. Phiren odoj akor the o manuša, so len vičinas „návštěvníci“ (na kamas len te vičinel o klijenta, avka sar len vičinen andre socijalno buťi). Ko kamel vareso te mangel, ta kampel te irinel andro formularis o terminos, kana avela (www.spolekvesna.cz), abo pro e-majlos: vesna.satnik@email.com. Keci manuša hin andre, kampel te dikhel the vaš e epidemija, no tiš kamas, kaj peske sako te kidel avri u na kampel leske te siďarel.
Te das čačes o vast le manušenge, save bajinen korkore pal peskere čhavore, mangas len, te amenge sikhaven o ľila, kaj hin irimen, hoj oda hin čačipen. Le organizacijenca, save na peren tel o rajaripen amenge phenďam, te pal amende bičhaven ajse famiľiji, save imar čirleder prindžaren. Bernate hin oda avka, hoj amen savore mišto džanas, ta jekhetaňi buťi amenge mišto džal. Keras jekhetanes le organizacijenca, le firmenca the le OSPOD khatar buter kotera andro foros.
Čeporo vuvud?
Varekana oda hin sar oka berš andre pandemija, sar ľikerahas jekhetane. No, akana hin anglal amende buter the bareder sa manušengeri the ekonomicko rekonvalescencija. Savore džanas, sar phares o daja, o dada, kamen le čhavoren mišto avri te ľikerel. So lenge hin nekhbuter pro jilo, oleha lenge našťi šegitinas (oda kampel te kerel o štatos, vaj štatoskere kotera the o fora), aľe kamas lenge te sikhavel, hoj sam adaj u jon pre savoreste nane korkore. Dikhas maškar o manuša, hoj kamen avrenge te šegitinel, u oda hin drom kijo feder jekhetano dživipen andre čechiko sa manušengero jekhetano dživipen.
Článek vyšel v Romano voďi. Časopis si objednejte pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
