Sastipen: Romská populace a zdraví
Zástupci kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a občanského
sdružení Vzájemné soužití zahájili dne 23. srpna 2009 v Lichtenštejnském paláci
národní seminář u příležitosti prezentace národní zprávy Romská populace a
zdraví, k projektu Zdraví a romská komunita, analýza situace v Evropě.
Seminář vychází ze závěrů publikace Sastipen: Romská populace a zdraví. Zpráva
je podložena anonymním dotazníkovým šetřením, které proběhlo v České republice v
listopadu 2008 u representativního vzorku romské populace. Analýza těchto
výsledků byla navíc porovnána s daty celkové populace a rovněž bylo provedeno
srovnání na mezinárodní úrovni. Analýza byla vypracovaná v rámci evropského
projektu „Zdraví a romská populace“, který je financován Evropskou unií v rámci
programu veřejného zdraví za podpory Úřadu vlády. Projekt byl koordinován
španělskou nadací Fundación Secretariado Gitano v sedmi evropských zemích v
rámci sítě Sastipen (Španělsko, Portugalsko, Řecko, Česká republika, Slovensko,
Rumunsko a Bulharsko). V České republice se na koordinaci projektu podílela
Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity a o.s. Vzájemné soužití. Do
projektu byla mj. zapojena řada expertů a neziskových organizací.
Mezinárodní srovnávací výzkum „Romská populace a zdraví“ poskytl poměrně širokou
škálu informací o zdravotním stavu romské populace v České republice. V
souhrnném pohledu se zdravotní situace Romů jeví v datech výzkumu poměrně
příznivě. Naznačují to například subjektivní pocity samotných Romů. Většina
považuje svůj zdravotní stav za velmi dobrý nebo alespoň dobrý (dvě třetiny
dospělých a více než čtyři pětiny v případě nezletilých). Také údaje o chorobách
a zdravotních problémech nejsou celkově alarmující. Přes tato relativně příznivá
data existuje mezi Romy skupina, jejíž zdravotní stav je horší než odpovídá
uvedeným celkovým údajům.
Poměrně razantní trend, se kterým se závislost kvality zdraví na dosaženém věku
u Romů projevuje, je jednou z negativních charakteristik zdravotní situace
romské populace. Podmíněnost biologickým věkem je přirozená, varovné ale je, že
u Romů se podprůměrný, horší obraz zdravotního stavu zřetelně ukazuje již ve
fázi staršího středního věku (45 – 59 let) a u lidí nad šedesát let je jeho
výskyt velmi výrazný. Patrné to je jak u subjektivního vnímání vlastního zdraví
(pocit špatného nebo velmi špatného zdraví je v porovnání s průměrem ve věku 45
– 59 let již dvojnásobně a ve věku nad šedesát let čtyřnásobně častější).
Některé negativní trendy souvisejí s životním stylem a zdravotním chováním Romů.
Jedná se především o kouření. Z dat výzkumu je zřejmé, že veškerá opatření,
osvěta a debaty vedené v posledních letech kolem kouření se životního stylu Romů
příliš nedotýkají.
Zhoršený zdravotní stav etnických minorit není jen problémem České republiky, je
to problém celoevropský a je nutno jej řešit za aktivní spolupráce státu a jeho
institucí, tak i samotných zástupců jednotlivých minorit. Jde o součást širší
koncepce integrace menšin, kdy klíčovým předpokladem je aktivní účast menšiny na
řešení vlastních problémů.
Výsledkem projektu je souhrnná národní zpráva, která bude distribuována odborné
a laické veřejnosti Úřadem vlády.