Rovnost se vyplácí: Inkluzivní přístup firem posiluje český byznys
Takzvané inkluzivní zaměstnávání je pro podniky výhodné a pomáhá získat a udržet zaměstnance i posílit konkurenceschopnost. Shodli se na tom dnes na setkání u kulatého stolu na úřadu vlády zástupci některých velkých firem. Podle nich jim začleňování na pracovištích ale komplikují nerovně nastavená pravidla od státu či nedostatek potřebných služeb. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se legislativa postupně upravuje.
“Je potřeba otevírat a rozvíjet téma diverzity a inkluze. Nemusí být jednoduché je ve specifických prostředích a patrech firem zavádět, ale máme argumenty pro to, že to dává smysl a je to fér,” uvedla zmocněnkyně. Zmínila změna zákonů se snížením odvodů zaměstnavatelům u částečných úvazků, povinností obcí zajistit tříletým místo v zařízení či držení původního postu v práci rodičům do potomkových dvou let. Podle zmocněnkyně se další předpisy chystají.
Podle zakladatelky společnosti Inkluzio Moniky Zemské inkluze nepředstavuje vytváření zvláštních míst pro znevýhodněné, ale začlenění do běžného procesu díky opatřením. “Naší činností je jakási rehabilitace inkluze. Její zvládnutí v praxi není etickou nástavbou či nějakým sluníčkařením, co by bylo fajn dělat navíc, ale ukazuje se, že to zvyšuje konkurenceschopnost na trhu práce a zisky,” uvedla Zemská.
Inkluze staví na rovnosti, respektu a otevřenosti. Firmy a instituce odstraňují bariéry a vytvářejí podmínky k zapojení a ocenění všech pracovníků – žen, mužů, handicapovaných, lidí z etnických menšin či LGBTQ+ bez ohledu na věk. Pomoci může inkluzivní audit. Zaměřuje se na vedení, prostředí, firemní kulturu, kariéru, bezpečí a sladění práce a soukromí.
“Inkluzivní firmy dosahují až 2,5krát vyššího příjmu na zaměstnance a mají o 70 procent vyšší pravděpodobnost vstupu na nové trhy,” uvedla Katarína Slezáková z Inkluzio s odkazem na studie. Podle Inkluzio podnik díky začleňovacímu přístupu získá konkureční výhodu – vyšší důvěru klientů, míru inovací i výkonnost.
Inkluzivní přístup podle svých zástupců prosazuje třeba Vodafone, Škoda Auto či GasNet. Mají své strategie s opatřeními. “Je to dobré pro byznys. Není to něco bokem, ale součást každodenního rozhodování. Na trhu práce se přetahujeme o talentované lidi. Když jste společnost, která vytváří v práci prostředí pro lidi, tak se daří je přetahovat,” uvedla manažerka pro diverzitu a inkluzi Jana Vychroňová z Vodafone. Telekomunikační firma má třeba u všech pozic možnost zkráceného úvazku. Dorovnává mateřskou, dává dny volna navíc druhému rodiči či pečujícím. Postupný odchod do penze umožňuje zkracování práce za plnou mzdu.
O inkluzivní zaměstnávání se snaží i moravskoslezský krajský úřad. Podle svého šéfa Tomáše Kotyzy se zaměstnanci komunikuje přímo a nezkresleně. Nabízí mimo jiné školku, práci z domova, tři dny na zotavenou, sabatikl neboli několik měsíců volna s vyplácením minimální mzdy. Má interní kouče a mentory i firemního psychologa. Kotyza je přesvědčen, že klíčová je ale změna vedení. “Lidé chtějí lídry a vedení příkladem. Prostě celý management musí projít nějakou úrovní vzdělávání, jak poznat slabé a silné stránky a stát se lídrem a potlačit prvky chování, které lídrovství neodpovídají,” uvedl Kotyza.
Zástupci firem si stěžují na to, že jim inkluzivní přístup komplikují politici a stát nastavením pravidel. Zmiňují třeba rozdíly v manželství a partnerství, nedostatek školek pro rodiče či služeb pro pečující o blízké.
