Romy musí "sčítat" samotní Romové. Liberec pověřil romskou organizaci zpracováním zprávy pro Úřad vlády
Liberec ani letos nepošle na úřad vlády zprávu o stavu romské menšiny podle
metodiky úřadu. Vypracoval si ale vlastní, kterou považuje za inovativní,
protože ji vytvořili zástupci romské menšiny. Podle zprávy ve stotisícovém městě
žije či se pohybuje kolem 8450 Romů. Převažují slovenští, jsou zde ale i
maďarští a olašští Romové. Server Romea.cz o tom informoval náměstek primátora
pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.
Liberec zmocnil Asociaci romských
představitelů Libereckého kraje (ARPLK), aby připravila vlastní verzi podkladů
pro zprávu. Podle města tak vznikl dokument na bázi nezkreslených dat, získaných přijatelně etickým
způsobem a bez jakéhokoli zásahu majority.
"Úřad vlády po loňské kritice, již jsem sám vyvolal, sice metodiku sběru dat
upravil, ale i nadále pro nás zůstává nepřijatelná, protože je založena na
předávání stereotypů, sčítání menšiny neromskou majoritou a nepřípustné
statistické výchylce. Znovu jsme tedy účast na státním sčítání odmítli, ale
souběžně nabízíme novou cestu. Pokud už totiž chceme realizovat státní
integrační politiku, musíme jí umět zaručit validní data, etickou nespornost
jejich získávání a přímou účast komunity samotné. Jinak řečeno, kvalifikované
odhady musejí provádět výhradně romské organizace samy, veřejná správa je k tomu
musí jen zmocnit a vytvořit odpovídající podmínky," vysvětlil náměstek primátora
pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.
Ivan Langr: "Kvalifikované odhady musejí provádět výhradně romské organizace
samy, veřejná správa je k tomu musí jen zmocnit a vytvořit odpovídající
podmínky."
Ještě v loňském roce metodika úřadu vlády obsahovala z pohledu Liberce
nepřijatelné ustanovení o označování Romů dle antropologických, kulturních a
sociálních indikátorů, a vybízela tedy k nálepkování dle barvy pleti, příp.
chování. Byla navíc ze stejných důvodů velmi nepřesná a mnohé obce do zpráv jen
opisovaly zastaralá data. Úřad za metodiku letos v únoru dostal
anticenu Big Brother Awards, udělovanou sdružením Iuridicum Remedium.
Kontroverzní ustanovení sice letos z metodiky zmizelo, způsob sčítání se ale
podle města Liberec nijak nezměnil.
"Je velice důležité, aby se na záležitostech romské komunity
podíleli sami Romové. Musíme mít možnost vyjádřit se k tomu, co nás trápí. A
pokud i ostatní Romové pocítí možnost měnit určité věci a stereotypy, doufáme,
že to v nich vyvolá zájem o aktivní občanství a chuť participace na
záležitostech romské menšiny. Zpráva, kterou zpracoval tým ARPLK je výrazně
revoluční, protože překonává dlouho zažité stereotypy ve městě a přináší nové
aktuální problémy, ale i úspěchy dotýkající se nás Romů. Toto byl jen první
krok, doufáme, že i v příštích letech budou moci Romové participovat na vydání
této Zprávy a systém jejího zpracování se ještě více zdokonalí,“ uvedl za tvůrce
liberecké zprávy Jan Kanaloš z ARPLK.
ARPLK ve zprávě zužitkovala detailní znalosti o stavu komunity
na území statutárního města. Kvalifikované odhady přitom zpráva uvádí ve škálách
(např. 1-50, 51-100, 101-199 atd.) a podle jednotlivých čtvrtí města.
"Zpráva je
založena nejen na zpřesněných odhadech počtu příslušníků romské menšiny v
jednotlivých 36 čtvrtích města, ale charakterizuje i jednotlivé problémy v dané
struktuře území (bytová politika, nedostatek volnočasových aktivit, obchod s
chudobou, rizikové jevy, romská identita, nezaměstnanost, soužití s majoritou
aj.) a konečně podává celkovou informaci o stavu menšiny ve městě jako celku,"
popsal strukturu Jan Kanaloš.
Pokud jde o celkovou situaci, zpráva charakterizuje romskou komunitu na území
Liberce jako roztříštěnou, etnicky nehomogenní (slovenští, maďarští, olašští
Romové) a dosahující počtu kolem 8450 příslušníků. Migrace je přitom spíše
vnitrostátní, odvíjející se v rámci okolních obcí. Zpráva uvádí celou řadu
důležitých detailů. Například chybějící disciplína ve vzdělávání, ale i neochota
některých škol s komplexní pomocí Romům, chybějící informovanost v užívání
návykových látek, problémy na komerčním trhu s byty, lokální problémy s
hygienou, resp. bytovou situací, automatickým nálepkováním Romů jako
nepřizpůsobivých. Ve veřejné správě jsou podle zprávy Romové v Liberci
zaměstnáváni jen výjimečně.
Ve zprávě je zmíněno 11 čtvrtí s různými problémy. Například ve Starých a
Nových Pavlovicích se lokálně vyskytují tzv. sociálně vyloučené domy společně s
vyšší mírou nezaměstnanosti. V Doubí jsou zase problémy v soužití s majoritou
doprovázené drogami a lichvou.
"Jsme přesvědčeni, že způsob zpracování liberecké zprávy je jediným možným,
protože je zároveň cestou k vyšší participaci příslušníků menšiny ve
společnosti, k jejich postupnému sebeuvědomění a harmonizaci jejich soužití s
majoritou i dalšími menšinami. Nabízíme náš recept vládě, pokud chce i nadále
podporovat integrační politiku ve vztahu k romské menšině. A ne náhodou tak
činíme k Mezinárodnímu dni Romů, který připadá na 8. dubna,“ dodal náměstek Ivan
Langr.
