Romští žáci stále čelí segregaci, říká MŠMT. Pomoci má nové memorandum
Vyčleňování romských žáků v některých lokalitách a školách v Česku přetrvává i přes přijatá opatření k odstranění nerovného přístupu ke vzdělávání. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva školství. Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Dlouhodobě za to ČR kritizují mezinárodní instituce a organizace včetně Evropské komise nebo Amnesty International. Zlepšit situaci má memorandum o spolupráci v ukončování etnické segregace ve školství, ke kterému se dnes nově připojilo ministerstvo pro místní rozvoj, informovalo MŠMT.
“Jakákoli desegregační snaha v daném území vyžaduje spolupráci obce a její aktivní účast na řešení. MŠMT nyní kontaktuje vybrané lokality a domlouvá s nimi další spolupráci,” uvedlo ministerstvo na dotaz ČTK. O přetrvávajících problémech resort ví a situaci komunikuje s Evropskou komisí i Radou Evropy, uvedl.
V rámci memoranda se MŠMT spolu s partnery zavázalo poskytovat cílenou podporu zřizovatelům škol v lokalitách, které jsou nejvíce ohroženy možnou segregací. Těmto zřizovatelům budou nyní k dispozici odborníci, kteří budou spolupracovat s dalšími lokálními aktéry, jako jsou ředitelé a učitelé škol, místní politici, úředníci školských odborů či neziskové organizace.
„Cílem našich aktivit je zajistit, aby každé dítě dostalo kvalitní vzdělání ve škole, kterou má nejblíže, a aby mezi jednotlivými školami nebyly výrazné kvalitativní rozdíly,” uvedl ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání a podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT Jan Vöröš Mušuta.
Romští žáci tvoří asi tři procenta školáků v ČR, existuje ale téměř 130 základních škol, kde je více než třetina žáků romského původu. Přitom na 46 školách tvoří více než polovinu žáků a na 16 školách více než 90 procent, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Podle statistiky resortu bylo v minulém školním roce v ČR asi 4280 základních škol.
Problém vyčleňování Romů souvisí i s nadměrným zařazováním romských žáků do speciálního vzdělávacího proudu. V minulém školním roce tvořili podle úřadu Romové deset procent žáků ve speciálních školách. Zároveň tvořili 29 procent žáků, kteří jsou vzdělávaní podle rámcového vzdělávacího programu s upravenými výstupy kvůli diagnostikovanému lehkému mentálnímu postižení. Ten klade na žáky nižší požadavky. Žáci tak podle ministerstva čelí nerovnému přístupu ke kvalitnímu vzdělání.
Poradny podle ministerstva často umisťují romské žáky do tříd pro žáky se speciálními potřebami proto, aby jim zajistily větší podporu. To podle něj nelze začít plošně omezovat bez dalších kroků. Úřad připravil úpravu systému financování škol tak, aby odrážel náročnost poskytování vzdělání ve školách, do kterých chodí vyšší počet žáků ze znevýhodněných rodin. To má přinést novela školského zákona, kterou vláda schválila začátkem října. Pomoci má i další novela školského zákona, která by měla zajistit větší dohled nad praxí školských poradenských zařízení.
Účastníci memoranda podle ministerstva školství koordinují práci s konkrétními školami a jejich zřizovateli. Díky memorandu mohou jednotlivé instituce sdílet data a své zkušenosti a nabídnout je konkrétním obcím při řešení segregačních tendencí nebo při desegregačních projektech, uvedlo ministerstvo na dotaz ČTK. Memorandum na jaře podepsali zástupci ministerstva školství, Národního pedagogického institutu a výzkumné organizace PAQ Research.
MMR bude prostřednictvím své Agentury pro sociální začleňování pomáhat v následujících třech letech v Ostravě, Brně, Moravském Berouně, České Kamenici, Tachovu a České Třebové v cílené desegregaci školských soustav, uvedlo MŠMT.
„Společně reagujeme na přetrvávající problém nerovného přístupu ke vzdělávání pro děti se sociálním znevýhodněním. Spolupráce se zaměří zejména na zmapování a odstranění bariér v dostupnosti vzdělávání a vytvoření strategií, které obcím pomohou zpřístupnit kvalitní vzdělávání pro všechny děti. Agentura pro sociální začleňování k tomu poskytne zřizovatelům a školám potřebnou podporu,” uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Agentura bude spolupracovat v následujících pěti letech i s realizátory Místních akčních plánů v lokalitách s vysokým podílem romských dětí ve vzdělávání. „Připravili jsme tento program ve spolupráci s MŠMT, NPI a PAQ Research, abychom společně přispěli k systematické desegregaci dětí se sociálním znevýhodněním ve vzdělávání. Program jsme vyhlásili na začátku tohoto roku a zájem obcí o spolupráci byl značný. Jsem velmi rád, že se obce ke spolupráci hlásí, ukazují tím velkou motivaci k řešení, a to i přesto, že řadu důležitých opatření již samy realizují,“ doplnil ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Zástupci institucí společně vytvářejí pro zřizovatele škol metodiku. Jednotlivé regiony, města a obce ji podpoří vzdělávacími, konzultačními a analytickými aktivitami. Nadále se bude rozvíjet i web desegregace.cz. Podporu projektu vyjádřila i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, uvedlo MŠMT.
Podle Evropské komise Česko nedodržuje směrnici o rasové rovnosti, která striktně zakazuje diskriminaci na základě etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Brusel zaslal Česku výzvu k řešení nepřiměřeného a systémového umisťování romských žáků do oddělených škol pro děti se zdravotním postižením již před deseti lety. ČR sice podle komise ukončila režim zvláštních nebo praktických škol, romské děti jsou ale stále nadměrně zastoupeny v oddělených třídách nebo ve speciálních školách pro žáky s postiženími či poruchami vývoje. EK začátkem října Česku zaslala takzvanou dodatečnou formální výzvu.
