Romská elita - Příslušníci menšiny se prosazují, ale není o nich často příliš slyšet

Je to ale náhoda. Odškodné za to, že je firma z rasových důvodů odmítla
přijmout do práce, vysoudilo v Česku jen pár lidí. Přesto dva z nich – Pavel
Šarišský a Renáta Kotlárová – žijí pod jednou střechou. Aby toho nebylo málo,
soud náhodou přidělil Šarišskému advokáta Roma, Martina Čonku.

„Usmál jsem se tomu, že si osud zahrál takovou hru,“ přiznává Martin Čonka
(30) u stolu své advokátní kanceláře v centru Chebu, kterou si otevřel před
rokem a půl.

Mladý právník se zamýšlel nad tím, zda se má dát na dráhu aktivisty,
bojujícího za práva Romů. Tuto cestu zvolil další Rom-advokát Emil Ščuka, který
dnes radí premiéru Topolánkovi v romské problematice. Čonka se nakonec rozhodl,
že svou kariéru na romství stavět nechce: „Svou roli vidím v tom, že budu
úspěšný v tom, co dělám. Pomoci mohu i tím, když ukážu, že uspěji.“

Navzdory tomuto rozhodnutí to byl právě Čonka, kdo podal jménem romských
organizací trestní oznámení na místopředsedu vlády Jiřího Čunka. To když na
dotaz, zda se budou dotovat i ostatní lidé jako Romové, Čunek odpověděl: „To se
budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat
ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou – on je chudák.“
Čonka chtěl, aby soud uznal Čunkovu vinu za hanobení rasy a podněcování k
nesnášenlivosti. Policie však případ odložila s argumentem, že nebyl prokázán
vicepremiérův úmysl hanobit a podněcovat. Advokát zvažuje, že se obrátí na
Ústavní soud.

„Vidím, že existuje víc vzdělaných Romů a vznosně řečeno, zvyšuje to moje
romské sebevědomí. Vidím, že to jde, že můžeme uspět v bílé společnosti,“ svěřil
se Čonka novinářům v roce 1999 na setkání romských studentů, které pořádalo
sdružení Athinganoi. Tato setkávání mu pomohla nejen k sebevědomí, ale i z jisté
osamělosti. „Až do té doby jsem s Romy, kromě rodiny, kontakty neměl,“ říká
dnes.

Svou kariéru Čonka začal na městském úřadě v Chebu. Později dělal právníka
Karlovarského kraje a pak si otevřel vlastní kancelář. Jeho klientela je
srovnatelná s kteroukoliv jinou kanceláří.

V posledních komunálních volbách se Čonka málem dostal do chebského
zastupitelstva za ODS. Její krajský manažer Jaroslav Roubíček říká: „Teprve teď,
když se mě na to ptáte, jsem si uvědomil, že pan Čonka je Rom. Nikdy jsem o tom
takhle nepřemýšlel, Je jedno, jestli je modrý, bílý nebo žlutý. Pro mě je
důležité, že je to spolehlivý a pracovitý člověk.“

Nerozlišuji lidi na bílé a ty ostatní

Na problémové Romy bych mohl být naštvaný, mohou mě s nimi házet do jednoho
pytle, říká Martin Čonka.

LN Jste Rom a soud vám náhodou přidělil zastupování pana Šarišského, jehož
firma odmítla zaměstnat proto, že je stejného původu. Měl jste radost?

Usmál jsem se tomu, že si osud zahrál takovou hru. Jinak mi to bylo jedno,
bral jsem to čistě profesně.

LN Zažil jste diskriminaci na vlastní kůži?

Já osobně jsem tento problém nikdy neměl. Nevypadám jako Rom a dosáhl jsem
určitého vzdělání. Od svých známých z řad Romů ale slýchám, že byli třeba
domluveni na práci a potom -když je viděli – už neměli zájem.

LN Máte víc romských, nebo bílých kamarádů?

Takové rozlišování nepovažuji za důležité. Tahle otázka se mi vlastně vůbec
nelíbí.

LN Jste z Chebu, znáte zdejší romskou komunitu?

Lidi by se neměli spojovat jen proto, že jsou Romové, ale podle společných
zájmů. Pokud jde o romskou komunitu v Chebu, neříkám, že se zde problémy s Romy
nevyskytují. Pokud se mě ptáte na problémové Romy, žádnou sounáležitost s nimi
necítím. Jejich způsob života mi vadí stejně jako komukoliv jinému. Naopak bych
na ně mohl být naštvaný, protože pak můžu být s nimi házen do jednoho pytle.
Rozhodně se ale chci ohradit proti tomu, že takových lidí je většina. Stejně tak
bych nechtěl být v zahraničí házen do jednoho pytle s těmi Čechy, kteří kradou.

LN Nemyslíte, že byste měl zastupovat především Romy?

Vůbec ne. Samozřejmě jsem se nad tím zamýšlel. Ale svou roli vidím v tom, že
budu úspěšný v tom, co dělám a budu to dělat bez ohledu na to, kdo je můj
klient. Práce aktivistů je zapotřebí, ale nemyslím si, že bych se nějak
zpronevěřil tomu svému romství tím, že nejsem aktivista. Když ukážu, že uspěji,
mohu i tím pomoci.