Romové, Židé, lidé s postižením. Český výzkum uspěl mezi evropskou vědeckou elitou, Kateřina Čapková získala grant 62 milionů korun

Dějiny pěti zemí středovýchodní Evropy pohledem Romů, Židů či lidí s postižením bude zkoumat Kateřina Čapková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkum získala prestižní Advanced Grant od Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši asi 62 milionů korun. Škola o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
V letošním ročníku nejprestižnější evropské vědecké soutěže uspěl jediný projekt z České republiky. ERC Advanced granty jsou považovány za mimořádné vědecké ocenění a získávají je jen mezinárodně uznávané osobnosti s výrazným vlivem na vývoj svého oboru. Čapkové projekt s názvem Inkluzivní dějiny středovýchodní Evropy od poloviny 19. století po současnost (INHIST) je navíc historicky prvním výzkumem z oblasti humanitních a společenských věd připraveným na české instituci, který v této kategorii uspěl. Vysokou prestiž grantu podtrhuje i skutečnost, že v letošním roce uspělo pouze 11 procent ze všech více než 2500 podaných žádostí napříč vědními obory.
Romové, Židé a lidé s postižením jako aktéři historie
Projekt INHIST se zaměřuje na pět zemí – Polsko, Ukrajinu, Česko, Slovensko a Maďarsko – a sleduje snahy marginalizovaných skupin o emancipaci a jejich aktivní účast na utváření dějin. Čapková a její tým budou vycházet z pramenů komunit, které se staly terčem útlaku, segregace či genocidy, a to nejen v období druhé světové války. Výzkum se bude soustředit například na měnící se přístup k občanství, vzdělání, práci nebo zdravotní péči.
“Na pětiletý výzkum v projektu INHIST jsem získala 2,5 milionu eur. Chceme zpracovat dějiny pěti zemí středovýchodní Evropy – zemí visegrádské čtyřky plus Ukrajiny – od poloviny 19. století až do současnosti. Jde nám o inkluzivní pohled na dějiny. V našem případě se budeme snažit interpretovat dějiny regionu z pohledu tří často marginalizovaných skupin: Romů, Židů a lidí s postižením,“ uvedla Čapková.
Východiskem pro INHIST je rozpor mezi naším výkladem současnosti a minulosti. „Většina evropských států si je vědoma toho, že inkluzivní pojetí společnosti a vzdělávání je klíčem k větší bezpečnosti a odolnosti,“ říká Kateřina Čapková a doplňuje: „Učebnicím dějepisu či muzejním výstavám však zatím stále dominuje příběh národního státu. V takových výkladech nepřijdou ke slovu příběhy mnoha jiných společenských aktérů,” vysvětluje Čapková a dodává: „Dokud historici nenabídnou inkluzivní výklad dějin, budou stát současné pokusy o společenskou inkluzi v napětí s tím, jak smýšlíme o vlastních dějinách.“
Projekt podle ní usiluje o propojení dosavadních výzkumných zájmů a vytvoření koncepčně nového pohledu na region. Velký důraz klade na interdisciplinaritu a silný mezinárodní tým složený z osmi odborníků ze sedmi evropských zemí. Jeho členové mají jazykové kompetence včetně romštiny a jidiš.
„Na řešení projektu se těším z mnoha důvodů,“ dodává Čapková. „Je logickým vyústěním mých dílčích výzkumných zájmů. Nyní by se vše mělo propojit a přinést něco koncepčně nového. Je to velká výzva. Pro jednotlivce by to byl nadlidský úkol. Základem je jedinečný tým mladých badatelů, který se mi podařilo dát dohromady. Jejich výběr mi trval dva roky. Jsou odborníky na dějiny vybraných komunit i na jednotlivé regiony a témata. Nesmírně si vážím jejich odborné kompetence a těším se na naše společné diskuze a promýšlení nové interpretace,“ uvedla Kateřina Čapková.
Mezi konkrétními výzkumnými tématy bude například pohled slovenských Romek, které od 70. let 20. století zažívaly nedobrovolné sterilizace, nebo perspektiva zraněných civilistů a vojáků na Ukrajině po druhé světové válce i v souvislosti s aktuální ruskou agresí.

Výsledkem projektu bude mimo jiné odborná publikace, databáze pramenů reprezentujících hlasy zkoumaných komunit a také učebnice inkluzivních dějin, která bude testována na středních školách ve všech zapojených zemích.
Kateřina Čapková, Ph.D., působí jako vědecká pracovnice na Katedře Blízkého východu FF UK, kde od října 2025 nastoupí na plný akademický úvazek po návratu z badatelského pobytu v Lipsku. Dlouhodobě se věnuje moderním dějinám Židů, Sintů a Romů, uprchlictví a migraci ve 20. století. Vede výzkumné centrum Prague Center for Romani Histories, přednáší na New York University in Prague a má za sebou stáže v Oxfordu, Chicagu, Vídni, Berlíně i Basileji.
Je autorkou oceňované knihy Češi, Němci, Židé? a spoluautorkou publikace Prague and Beyond. Spolu s Chadem Bryantem a Dianou Dumitru připravuje knihu The Slánský Trial: A New History, která vyjde v roce 2026 u Oxford University Press. V prosinci 2024 získala prestižní Reimar Lüst Preis a podílela se také na vzniku knihy Moji lidi, která se dostala do širšího výběru Magnesie Litery.
Evropské granty směřují do Česka častěji, úspěšní byli i další odborníci z UK
Některý ERC grant v rámci výzvy Evropské výzkumné rady pro rok 2024 získalo sedm projektů vědců z Univerzity Karlovy. Například Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK dostal takzvaný Starting Grant, Consolidator Grant získali Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK, Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK, Ondřej Pejcha a Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty UK či Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd UK. Sedmým projektem je výzkum Čapkové, která dostala Advanced Grant.
“V posledním roce směřuje do naší země nebývalý počet ERC grantů. Mám z toho opravdu velkou radost a velmi gratuluji všem řešitelům, ať působí na univerzitách, či ústavech Akademie věd. Ukazují svým příkladem, že má smysl mít dlouhodobou vizi, nebát se těžkého problému a náročnosti mezinárodního srovnání. Mám radost také z toho, že byly získány ERC granty napříč všemi vědními obory a napříč všemi kategoriemi individuálních grantů (Starting, Consolidator, Advanced),“ uvedl bývalý předseda hodnotícího panelu ERC Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK. UK podala do výzvy o ERC granty pro rok 2024 celkem 21 projektů, uspěla tedy ve třetině případů.
Evropská výzkumná rada je elitní grantovou organizací EU, která vznikla v roce 2007. Finanční podporu uděluje v kategoriích přírodních, fyzikálních, technických, společenských a humanitních věd. Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů přinesla zásadní objevy. Česká republika dlouhodobě dosahuje v získávání grantů ERC v porovnání s ostatními státy podprůměrných výsledků.