Romové v Praze 3 se cítí bezpečně a oceňují kvalitní služby. Setkávají se však s diskriminací na komerčním trhu s bydlením

Pozici romské koordinátorky radnice zachová pro další dva roky. Ve funkci bude pokračovat dosavadní poradkyně Veronika Polášková. Novinářům to ve středu na tiskové konferenci řekla místostarostka Prahy 3 pro sociální oblast Nikol Marhounová (Piráti). Pozici romského poradce radnice ustavila v roce 2021 a v listopadu téhož roku nastoupila do funkce Polášková. V Praze 3 žije podle odhadů radnice 2000 až 3000 Romů.

“Pokračovat bude Veronika Polášková, která se zhostila práce velmi dobře a má už navázány kontakty s romskou komunitou,” řekla Marhounová. Podle jejích slov by měla být ve funkci déle než v následujících dvou letech, po které musí projekt radnice pokračovat kvůli splnění dotačních podmínek takzvaných norských fondů.

“Jsme první a jediná městská část v Praze a jedna z pouhých dvou obcí v Česku, která zaměstnává romskou poradkyni. Díky jejímu spojení s romskou komunitou je přenášen hlas Romů na lokální administrativní i politickou úroveň,“ dodala Marhounová.

“S pomocí romské poradkyně vytváříme prostor pro prezentaci bohaté romské kultury a přirozené sbližování Romů s majoritou. Víme i o úskalích a výzvách, s nimiž se místní Romové potýkají. Romská poradkyně, která k nim má nejblíže, v tomto poskytuje potřebnou asistenci,“ uvedla místostarostka.

Romská poradkyně, Veronika Polášková, se zaměřuje na individuální pomoc a spolupracuje s místními institucemi. “Nejsem pro místní Romy jakýsi odtažitý úředník, ale především partner a pomocník. Vnímám jejich životní situaci, problémy a potřeby. Spolupracuji také s expertní skupinou složenou z romského koordinátora hlavního města, zástupců proromských organizací a odboru sociálních věcí úřadu Prahy 3. V takto vybudované síti je pak snazší předávat si informace a vytvářet podmínky pro koncepční řešení,“ řekla Veronika Polášková.

V rámci projektu městská část uskutečnila kvalitativní výzkum mezi místními Romy. V hloubkových rozhovorech, které se uskutečnily od srpna 2023 do letošního února, se dotazovala na to, jak se romské komunitě v Praze 3 žije. Naprostá většina dotazovaných je s životními podmínkami v Praze 3 spokojena. Romové se zde cítí bezpečně, oceňují kvalitní sociální služby.

“Před zahájením (průzkumu) jsme si říkali, že tu máme poměrně velkou národnostní menšinu, ale vlastně nevíme, jak se jim žije a zda jim nabízíme služby, které potřebují,” řekla Nikol Marhounová.

Podle projektové manažerky Ivany Parobkové vnímají nebezpečné oblasti, ale nijak to nespojují se svou národností. Zároveň se podle nich změnil i přístup policie. “Většinou život hodnotí jako dobrý a kvalitní s tím, že už je dostatečně dostupné centrum a obchody a je zde dostatek sociálních a návazných služeb i přístup ke zdravotnictví,” řekla Parobková.

S diskriminací se Romové nejčastěji setkávali v přístupu ke komerčnímu bydlení. V průzkumu popisovali situace, kdy si po telefonu domluvili schůzku s majitelem a když přišli, tak jim řekl, že byt je už obsazený.

“Obrací se na mě Romové, kteří jsou ohroženi ztrátou bydlení, nebo mají potíže důstojné bydlení získat. Každou takovou situaci řešíme individuálně, mnohdy v koordinaci s naším kontaktním místem pro bydlení. Poskytuji administrativní podporu a poradenství, zastupuji Romy v komunikaci s vlastníky či pronajímateli nemovitostí. Místní romské komunitě pomáhám i v oblasti vzdělávání, sociálních dávek, potažmo jako doprovod na úřad,“ popsala Veronika Polášková.

Problém potom vnímají Romové také v kapacitě zdravotních služeb. “To ale nesouvisí s tím, že je někdo Rom, ale jde o nedostatek obecně,” řekla Parobková. Podle většiny respondentů je ve vzdělávání nízká motivace rodičů ke vzdělávání, což vede k tomu, že motivaci nemají ani děti.

Pozitivně pak Romové vnímají, že při uzavírání smluv v obecních bytech žádnou diskriminaci necítí a přidělování bytů nenese známky diskriminace.

Radnice spolu s Poláškovou chce začít zavádět navržená opatření, která byla součástí vyhodnocení průzkumu. Jednou z nich je třeba školství. Polášková v uplynulých letech cestovala do měst v Česku i v zahraničí. “Odevšad jsme si přivezli něco, třeba v Norsku se nám líbil systém předškolního vzdělávání, což se nyní pokoušíme implementovat do našeho systému,” řekla koordinátorka.

“Po vzoru Norska uvažujeme o zavedení školiček, kam by bylo možné umisťovat děti v pozvolnějším režimu, než jak je to dosud běžné, například jen dvakrát týdně, vždy na dvě hodiny. Rodinám tím umožníme, aby se lépe adaptovaly na režim předškolní docházky. V současné době na projekt hledáme vhodné prostory a také partnery pro financování,“ vysvětlila místostarostka Prahy 3 Marhounová.

Aktivity romské poradkyně probíhají v rámci projektu „Podpora romské menšiny na území městské části Praha 3“ financovaného z Norských fondů 2014–2021. Na realizaci projektu se podílely organizace Slovo 21 a R-mosty.