„Romové v Osvětimi? Nevymýšlej si!“ Jana Horváthová ilustrovala v Senátu na příběhu své dcery smutnou realitu českého vzdělávání
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová dnes v Senátu vystoupila s projevem připomínajícím tragický osud Romů během druhé světové války. Při dnešním vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě zdůraznila, že genocida Romů zůstává ve společnosti i vzdělávacích systémech často opomíjenou kapitolou.
“Když před 80 lety sovětská armáda osvobodila osvětimský komplex, Romové už zde nebyli,” uvedla na úvod svého projevu Jana Horváthová a připomněla masakr ze srpna 1943, kdy nacisté během jediné noci vyvraždili všech 4300 zbylých vězňů tzv. cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. „Celkem však v komplexu osvětimských táborů zanechalo svůj život přes 20 000 evropských Romů a Sintů, včetně těch od nás. Příběhy těchto lidí stále nejsou moc známé,“ uvedla Horváthová s tím, že v Osvětimi bylo vězněno 22 tisíc Romů a Sintů.
VIDEO
Horváthová se zaměřila na konkrétní příběhy ze své vlastní rodiny. Uvedla, že až čtvrtina členů rodu Holomků byla během války uvězněna v koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu a třicet příbuzných zahynulo v Osvětimi.
Zmínila například svého dědečka Tomáše Holomka, prvního romského studenta Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který unikl transportu díky včasnému varování. Ostatní členové rodiny takové štěstí neměli. „Holokaust nepřežilo třicet našich příbuzných. Většina z nich zahynula právě v koncentračním táboře Auschwitz,“ dodala.
Připomněla příběh otce Tomáše Holomka – Pavla. Toho se podařilo úplatkem ve zlatě dostat z transportu, což potvrzuje strohá zpráva uložená v rodinném archivu: „Cikán Pavel Holomek byl kriminálním ředitelstvím v Brně při soupisu cikánů dne 19. 3. 43 propuštěn.“
Pavel Holomek však tušil, že svobodu získává jen dočasně. “Okamžitě se začal ukrývat v lesích poblíž moravské obce Nesovice. V tuhé březnové zimě spal v lese v krmelci pro zvěř zakrytý senem. Odkázaný na pomoc místních byl však udán a se srpnovým transportem vězňů z koncentráku v Hodoníně u Kunštátu byl, stejně jako oni, odvezen do koncentračního tábora v Auschwitz-Birkenau,” uvedla Horváthová s tím, že Pavel Holomek zahynul v plynové komoře v den likvidace tzv. cikánského tábora.
Horváthová také upozornila na nedostatečné povědomí o historii Romů v českých školách. Připomněla příhodu své dcery, která po návratu z exkurze v Osvětimi plakala. „Když pana profesora doplnila při výčtu obětí místa i o Romy, byla napomenuta, ať si nevymýšlí. Je dosud smutnou realitou, že se děti v našich školách neučí o dějinách Romů, přestože ty jsou dlouhodobě nedílnou součástí českých i světových dějin,“ zdůraznila ředitelka Muzea romské kultury.
Další projevy: Varování před zapomínáním
Na vzpomínkovém setkání vystoupil také prezident Petr Pavel, který upozornil na neschopnost lidstva poučit se z historie. “Lidstvo má bohužel poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie. My si proto připomínáme události, které by neměly zůstat zapomenuty. Ale nejen události, protože k druhé světové válce, holokaustu nedošlo ze dne na den,” řekl Pavel. Přestože události, které vedly k holokaustu, byly velice dobře zanalyzovány, mají lidé tendenci právě na tyto rysy a jevy zapomínat, podotkl.
Mnoho lidí podle prezidenta sleduje se znepokojením i nynější vývoj bezpečnostní situace ve světě či vývoj politických proudů. Nárůst dezinformací, které se šíří především prostřednictvím sociálních médií, jež nemají dostatek filtrů toho, co je škodlivé, co směřuje k prohlubování nenávisti, ale také dokonce k nabádání k násilí. Šíří se tím atmosféra prohlubující animozity ve společnosti, které mohou za určitých podmínek vyústit v konflikt či opakování historie, míní hlava státu.
Připomínat události mladé generaci by podle Pavla bylo možné více i prostřednictvím filmů, divadla a dalších forem umění. “Zprostředkují generacím, které tyto hrůzy nezažily, jak hrozná situace je, když určitá skupina lidí nebo celé etnikum je dehumanizováno a postaveno mimo lidskou společnost,” dodal.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že je na jednu stranu úspěchem, že velká část Evropy 80 let nezažila válku, zároveň ale dnešní konflikty Evropu stále silněji zasahují. “Je pro nás bytostně důležité, abychom správně reagovali,” řekl. Holokaust je pro něj hrůznou vzpomínkou na genocidu milionů Židů, Romů, Sintů a na další masové vraždy, zároveň ale také nepřehlédnutelným varovným majákem, který ukazuje, jakým směrem se lidstvo nesmí vydat, a naopak jakým musí, aby se neopakovaly staré chyby.
“Nespokojme se jen s pomníky, připomínkami, velkými slovy a vlastním dojetím. Projevme všem zavražděným respekt a úctu snahou opravdu poznat a pochopit ničivé mechanismy 20. století. Podporujeme objevování a poznávání konkrétních osudů konkrétních lidí,” řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
