Romové v Ostravě si stěžují na nerovné zacházení při poskytování pomoci po povodních. Úřad práce čelí kritice, situaci řeší vládní zmocněnkyně Fuková
V Ostravě se po nedávných povodních množí stížnosti Romů na údajně nerovné a neadekvátní zacházení při poskytování mimořádné okamžité pomoci ze strany Úřadu práce. Podle svědectví některých Romů, kteří přišli o majetek, jsou podmínky pro získání této pomoci diskriminační a přístup pracovníků úřadu byl v některých případech arogantní. Situaci okamžitě začala řešit vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Vyjádření Úřadu práce zpravodajský server Romea.cz zjišťuje.
V ostravském Přívoze jsou například lidé již dopředu upozorňováni, že neobdrží více než 30 tisíc korun, přestože mají kompletně zničené byty. „Řekli mi, že mohu získat maximálně 30 tisíc korun s tím, že maximální částku 72 900 korun mohou získat jen ti, kteří si najdou nové bydlení, aby pokryli vstupní náklady a zajistili si základní vybavení,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz jedna z postižených Romek, která si navíc stěžovala, že úřednice na ní byla arogantní a nechtěla jí poskytnout žádné další informace.
“Zásada rovného zacházení a zásada přiměřenosti vyžadují, aby pomoc reflektovala primárně situaci, která se stala, a bylo přihlédnuto k situaci, která se teprve stane. Nemělo by se zkrátka stát, že pokud se někdo rozhodne přestěhovat, dostane více, zatímco ti, kteří se rozhodnou vrátit do zatopené nemovitosti, dostanou méně,” uvedl Jan Husák z organizace Romodrom, která v současné době poskytuje pomoc v oblastech jako Krnov, Opava, Přerov a Ostrava.
Další Romové z Ostravy si stěžují na nadbytečnou byrokracii, která odporuje vyjádřením nejvyšších vládních představitel, že pomoc obětem povodní by měla být rychlá. Zatímco by postižení povodněmi měli rozhodnutí obdržet na základě fotodokumentace a potvrzení o bydlišti, úřady vyžadují celou řadu dalších dokumentů, jako jsou nájemní smlouvy, doklady o příjmu nebo doklady o nabytí věcí. To komplikuje proces i pro ty, kteří jsou již v systému evidováni a úřady mají o nich dostatek informací.
Jednou z obětí povodní je i známá romská aktivistka Elena Gorolová, která se dlouhodobě zasazuje za práva Romů v České republice. „Byla jsem na Úřadu práce žádat o mimořádnou pomoc, ale setkala jsem se s byrokratickými překážkami. Měla jsem doložit nájemní smlouvu na byt, který byl zaplaven, přestože bylo jasné, že k tomu nyní nemám přístup. Pracovníci úřadu nebyli na tuto situaci připraveni a chovali se arogantně,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Elena Gorolová, která se dlouhodobě zasazuje o odškodnění nedobrovolných sterilizací romských žen a získala za svou práci mezinárodní uznání.
“Paní se mnou jednala v domnění, že samozřejmě jen pobírám sociální dávky a nepracuji. Místo relevantní pomoci mě odkázala na šatník se sociálním oblečením. Já přitom už třicet let pracuji,” dodala rozhořčeně Gorolová.
Situace se v různých městech liší. Podle zjištění zpravodajského serveru Romea.cz například v Opavě úředníci poskytují rozhodnutí ústně ihned na základě fotodokumentace a vydávají plnou částku 72 900 Kč.
Situaci začala již řešit Lucie Fuková, zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny. „Na základě stížností jsem intervenovala u vedení Úřadu práce, které poté ve spolupráci s krajským koordinátorem situaci napravilo. Do nejvíce postižených oblastí v Ostravě, například do Přívozu, se nyní podle slov krajského romského koordinátora chystá mobilní tým, který provede terénní šetření, aby lidé nemuseli složitě dokládat škody na majetku. Na místě budou také pracovníci nevládních organizací, aby se předešlo konfliktům či nedorozuměním,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Lucie Fuková.
Zmocněnkyně připomněla, že už během víkendu vyzvala krajské koordinátory a koordinátorky pro romské záležitosti k intenzivní spolupráci s nevládními organizacemi, které v daných regionech působí. “Moc děkuji organizacím Romodrom, SPOLEČNĚ-JEKHETANE a Vzájemné soužití, které na místě působí, a také romským lídrům, kteří neúnavně pomáhají,” dodala Fuková.
