Romové pracují! Senátorka Adéla Šípová napsala text v romštině k Památnému dni romského holokaustu a ohradila se proti ministru Jurečkovi
Senátorka za Pirátskou stranu Adéla Šípová napsala text v romštině k Památnému dni romského holokaustu a zároveň se ohradila proti ministru Marianu Jurečkovi, který ztotožnil Romy s těmi, kteří zneužívají sociální dávky a nepracují.
“Romové pracují! Je mi těžko, když slyším, že Romové nechtějí pracovat. Sama znám mnoho Romů, kteří pracují. Jedna pracuje dokonce se mnou. A sama dobře vím, co se mezi Romy říká a co se děje. Jaké mají problémy, když hledají byt nebo práci nebo chtějí jít do restaurace. Moje Maruška mě pravidelně informuje a nejenom ona,” napsala Šípová v romštině na sociální síť Facebook.
Asistentkou senátorky Adély Šípové, o které v textu píše, je kariérní poradkyně a také spisovatelka Marie Sivákové, se kterou již dříve natočila první romská internetová televize ROMEA TV rozhovor.
“Dnes 2. srpna vzpomínáme. Vzpomínáme na Romy, kteří zemřeli jen kvůli barvě své kůže. Více než 4 000 Romek, Romů a jejich dětí, staří a nemocní byli zavražděni v Auschwitz – Birkenau. Večer budeme číst jména zavražděných. Nedívejme se, jakou má kdo kůži, neřešme, jestli jsou lidé bohatí či chudí. V demokratické zemi by měl mít každý šanci postavit se na vlastní nohy. Kdo tu sílu nemá, tomu musíme pomoct. Nerozumím tomu, že to nechápe právě ministr sociálních věcí Marian Jurečka,” dodala včera Šípová.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) je tvrdě kritizován za grafiku, kterou koncem července zveřejnil na instagramu. Je na ní fotografie Roma a nápis Konec zneužívání dávek. Kritizují ho vládní kolegové, novináři i Romové a Romky. Jako první na zveřejnění stereotypní grafiky upozornil zpravodajský server Romea.cz.
Památný den romského holokaustu si mnohé země připomínají 2. srpna což je datum, kdy bylo v roce 1944 v plynových komorách koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau zavražděno 4 300 Romů a Sintů, mužů, žen a dětí.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
