Romové pracují a starosta si to pochvaluje

Jednadvacetiletý znojemský Rom Martin Balažovic dostal před rokem od města
svou vůbec první práci a nemohl si ji vynachválit.

„Chodil jsem po firmách, většinou tam ale říkali, že mají obsazeno. Nebýt nového
starosty, tak opravdu nevím,“ říkal poté, co jako jeden z dvanácti Romů našel
uplatnění u Městské zeleně. Za nástupní plat 55 korun na hodinu uklízel okrajové
části města a vybraná sídliště. S prací u městské organizace už skončil. Místo
něj však po nabídce radnice skočili jiní Romové. V současnosti jich pět pracuje
na trvalý pracovní poměr u Městské zeleně, Městské lesy jich zaměstnávají
dokonce patnáct. A vedení obou organizací si Romy chválí.

Novou formu spolupráce si pochvaluje i starosta města Petr Nezveda. „Má to
pozitivní efekt. Více spolu komunikujeme, zamezujeme excesům. Samozřejmě byly
nějaké problémy u jednotlivců, s nimi se to tedy skončilo a vzali se jiní,“
přiblížil.

Uklízejí a sázejí stromy V současnosti Romové zaměstnaní u městských
organizací vysazují nové stromky, sbírají odpadky v ulicích a mají začít
upravovat lesní cesty. „Samozřejmě, že jsem rád, že mám práci. A jestli mi
vydrží? To se uvidí,“ popsal včera ve Znojmě jeden z romských zaměstnanců
Městských lesů.

Romové žijící ve Znojmě jsou rozděleni do dvou komunit. Olaši a Rumungři spolu
podle členů obou skupin vycházejí jen těžko. Od minulého roku se proto jejich
zástupci pravidelně scházejí s městskými úředníky, aby upozorňovali na svoje
problémy a hledali řešení.

Také úředníci v Břeclavi nyní hledají způsob, jak Romy zaměstnat. Pomoci by jim
mohli lidé z vládní organizace ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové,
kteří zde mají začít pracovat po víc než dvouměsíčním zpoždění.

A právě z toho důvodu se v pátek chystá do Břeclavi i sama ministryně.
„Organizujeme tu pro ni setkání se všemi neziskovými organizacemi, které se na
práci s Romy podílejí a mají do toho co mluvit,“ uvedl ředitel vládní Agentury
pro sociální začleňování v romských lokalitách Marek Podlaha. Podle něj se bude
v pátek domlouvat mimo jiné to, jak mohou všichni důležití „hráči“ v břeclavském
regionu pomoci při začleňování Romů jak do společnosti, tak i do pracovního
procesu.

Džamila Stehlíková se podívá do speciální základní školy, do azylového domu pro
opuštěné matky s dětmi a také do tolik kritizovaných holobytů, kde žijí převážně
Romové.

Chtějí vůbec práci?

Odpoví studie Své pole působnosti má kromě vládní instituce v Břeclavi i
agentura sociologa Ivana Gabala, která tu právě dokončila sociologický průzkum.
S jeho výsledky se na břeclavské radnici zatím seznamují. „Studie zkoumala třeba
to, kolik Romů pracuje, jak si shání práci, zda jejich děti chodí do školy,“
tlumočí obsah zkoumání tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla.

Výzkum má být jedním z důležitých podkladů, které město využije v žádosti o
peníze z Evropské unie, které chce investovat právě do práce s Romy.