Romové považují své postavení v Evropě mnohdy za skandální

Na nadcházejícím 2. evropském summitu o romské populaci chtějí Romové vyzvat
Evropskou unii, aby aplikovala v praxi rezoluci Evropského parlamentu odsuzující
všechny formy diskriminace a rasismu vůči nim. Uvedla to Belén Sánchezová
Rubiová, mluvčí Koalice pro evropskou politiku pro romskou populaci. Summit se
na úrovni ministrů členských zemí EU uskuteční ve čtvrtek a v pátek v
jihošpanělské Córdobě.

"Postavení Romů je skandální, jsou obětí zvýšené diskriminace a rasismu.
Doufáme, že tento summit povede k tomu, aby Evropská komise převzala hlavní roli
v řešení romské otázky, jak ji k tomu vyzval Evropský parlament," řekla
Sánchezová Rubiová agentuře AFP.

Evropský parlament 31. ledna 2008 schválil rezoluci požadující evropskou
strategii ve vztahu k Romům. Ti v Evropě tvoří největší menšinu; je jich kolem
deseti milionů. V rezoluci EP odsoudil všechny formy rasismu a diskriminace vůči
Romům a vyzval Evropskou komisi, aby vyhotovila akční plán pro jejich integraci.

Ten by měli uplatňovat všichni komisaři, kteří jsou zodpovědní za integraci
občanů EU v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, rovných příležitostí,
justice, svobody, školství, kultury a regionální politiky. Od přijetí této
rezoluce však bylo dosaženo jen malého pokroku, konstatovala Sánchezová Rubiová.

Pranýřovala problémy se školním vzděláním, velmi nízký podíl Romů na trhu
práce a podmínky bydlení Romů, kteří žijí mnohem více na chudých předměstích než
ostatní obyvatelstvo. Kritizovala také případy "nucených sterilizací v Rumunsku
a na Slovensku".

V souvislosti s nadcházejícím summitem uvedla agentura AFP některá čísla a
fakta.

Na Slovensku prý například ukončí studium na středním vzdělávacím stupni jen
tři procenta Romů a 0,3 procenta získá vysokoškolský diplom.

V Rumunsku se za posledních 20 let počet romských dětí, které absolvovaly
školní docházku, více než zdvojnásobil, ale studie z roku 2008 ukazuje, že 19
procent Romů ve věku od 18 do 29 let nikdy nechodilo do školy. Mezi ostatním
obyvatelstvem tento podíl činí 1,8 procenta.

V Polsku se podíl mladých Romů, kteří nechodí do školy, pohybuje podle
romských organizací kolem deseti procent, zatímco vládní údaje hovoří o 30
procentech.

V Maďarsku neukončí základní vzdělání 40 procent Romů a jen necelé jedno
procento dokončí vysokoškolské studium.

V roce 2007 odsoudil Evropský soud pro lidská práva Českou republiku za to,
že porušila právo na vzdělání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadila
do zvláštních škol. Letos v březnu schválila česká vláda akční plán, podle něhož
by se do běžných škol mělo dostat více dětí, včetně malých Romů. Za totéž soud
kritizoval i Maďarsko. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je taková praxe v
regionu běžná.

Praha investovala téměř 40 milionů eur (asi jednu miliardu Kč) z evropských
fondů do programů, jež mají zajistit rovnost příležitostí.

Slovensko rozpoutalo bouři, když premiér Robert Fico oznámil, že situaci by
měly zlepšit internátní školy pro romské děti z osad či sídel oddělených od
většinového obyvatelstva, v nichž žije podle odhadů zhruba polovina z více než
300.000 slovenských Romů.