Romové na cestě Evropou
Romština je jako stará zaprášená kronika – vyčteme z ní pohnutou historii lidí, kteří tímto jazykem mluví. V každé zemi, ve které Romové delší dobu pobývali, zařadili do svého jazyka slova z řeči domorodců: v Persii z perštiny, v Arménii z arménštiny, v Byzantské říši se mluvilo řecky. Právě proto najdeme v romštině také slova řeckého původu. A proč si vlastně z cizích jazyků vypůjčovali nová slova? Jak šel čas, vznikaly na světě nové vynálezy a Romové se v cizích zemích setkávali s věcmi, které do té doby neznali, proto pro ně neměli ani pojmenování ve svém jazyce a museli nové názvy přijmout od ostatních. Tento jev je ostatně běžný i v češtině. Z jakých jazyků myslíte, že pochází slova jako televize, internet nebo třeba slovo škola, o kterém bychom snad ani neřekli, že je cizího původu?
Odkud se vzalo pojmenování Cikán?
Když přišli Romové do Byzantské říše, živili se různými řemesly, např. kovářstvím nebo výrobou košíků. Byli také výborní hudebníci, akrobaté a bavili lidi předváděním cvičených medvědů nebo hadů a věštěním z ruky. A právě tyto aktivity se nelíbily církevním představitelům, protože se báli, že zábava odvede pozornost lidí od víry. Proto církev prohlásila Romy za kacíře (odpadlíky od křesťanské víry) a ztotožnila je s kacířskou sektou zvanou Athinganoi. Toto pojmenování se pro označení Romů ujalo a v mírně pozměněné podobě ho dnes nalezneme v mnoha jazycích: Cikán (čeština), Cigán (slovenština), Zigeuner (němčina), Zingar (italština), Tsigan (francouzština), Cigány (maďarština), Tzigane (angličtina), Cygan (polština), Cigano (portugalština) atd. Měli bychom mít stále na paměti, že toto pojmenování mělo již od počátku hanlivý nádech, a že jej proto mnoho Romů právem vnímá jako urážku.
Legenda o egyptském původu
Romové to měli na svých cestách Evropou velmi těžké. Ve středověku lidé soudili ostatní podle vzhledu. Krásní lidé měli mít krásnou duši a naopak o ošklivých lidech se domnívali, že jsou to zloduchové. Romové se mohli se svou tmavou pletí a odlišným způsobem odívání jen těžko přiblížit tehdejšímu ideálu krásy. Jak už to tak bohužel bývá, co je neznámé a odlišné, to vzbuzuje strach, nedůvěru, někdy až nenávist. Proto o sobě Romové začali šířit legendy, které měly ukázat, že jsou správní a počestní křesťané. Chtěli si tím získat přízeň okolního obyvatelstva. Podle jedné z těchto legend pocházejí Romové z Egypta a musí putovat světem, aby odčinili skutky svých předků, kteří odmítli poskytnout nocleh Marii s Josefem, když prchali s Ježíškem do Egypta před králem Herodem. Podle jiné z pověstí romští kováři ukovali hřeby pro Ježíšovo ukřižování, a proto musí jejich potomci činit pokání (lítost nad svými hříchy).
Co byly průvodní glejty?
Romové se na svých cestách prokazovali průvodními glejty. Byly to cestovní doklady podobné dnešním cestovním pasům nebo vízům. Lišily se však v tom, že je nevlastnili jednotlivci, ale panovník je vydával celým skupinám Romů nebo spíše jejich vůdci. Ten měl právo řešit spory mezi svými lidmi a trestat provinilce, kteří porušili skupinová pravidla a zákony. Např. v roce 1423 vydal císař Zikmund na Spišském hradě (dnešní východní Slovensko) průvodní glejt pro skupinu vojvody Ladislava a zaručoval v něm bezpečný průchod svým územím a také právo přestat s kočováním a svobodně se usadit.
Cesty se rozdělily
Z Byzantské říše se Romové vydali přes Balkán do Uher na území dnešního Slovenska. Zde se rozdělili a ve dvou hlavních proudech se dostali do zbytku Evropy a později i do celého světa. Západní proud se vydal přes české země do Německa, Francie, Španělska, Holandska, Dánska a Norska, východní proud zamířil na území Polska, Finska a Švédska. Všude, kde se Romové usadili, přijali od místních obyvatel nová slova do svého jazyka a někdy i nové zvyky. A tak se stalo, že se začal jazyk jednotlivých romských skupin více či méně odlišovat a vznikly tím různé romské dialekty neboli nářečí.
Časová osa
6.–9. st.: Pravděpodobný odchod Romů z Indie
1068: První zmínka o Romech v Byzantské říši
1322: První zmínka o Romech na Slovensku
1416: První zmínka o Romech v Čechách
1423: Zikmund vydal průvodní glejt skupině vojvody Ladislava
konec 15. st.: Začátek pronásledování a vyhánění Romů
