Romové musí dostat v politice šanci na volitelných místech, říká pro ROMEA TV Irena Biháriová, poslankyně a první Romka, která vedla velkou politickou stranu

Biháriová je právnička, pedagožka a veřejně známá bojovnice proti extremismu a nenávisti. Narodila se v roce 1980 v Bratislavě, vyrůstala v romské rodině a už jako mladá žena se začala angažovat v oblasti lidských práv. Vedla organizaci Ľudia proti rasizmu, podílela se na reformě, díky které se trestné činy extremismu dostaly pod dohled specializovaného soudu.

Jako první Romka vedla politickou stranu, která měla šanci podílet se na moci

Do politiky vstoupila v momentě, kdy cítila, že její možnosti v neziskovém sektoru byly vyčerpány. „Tím, čím jsem mohla v neziskovém sektoru operovat, nástroji, které jsem měla k dispozici, jsem opravdu dosáhla maximum možného,“ uvedla Biháriová, která vnímala potřebu politické moci, pokud chtěla ve svých tématech pokračovat dál. A zároveň měla kolem sebe lidi, kteří jí důvěřovali a sdíleli její ideály.

„Věděla jsem, že nepřicházím do prostředí, které mě chce zneužít kvůli mému etnickému původu, a právě souhra těchto okolností mě přivedla do samotného centra, kde se zrodila politická strana,“ vysvětlila Irena Biháriová.

V roce 2020 se stala první Romkou, která vedla celostátní politickou stranu – Progresívne Slovensko. Do čela strany, kterou zakládala, nastoupila po těžké porážce ve volbách, bez parlamentní pozice, financí i podpory médií. „Já jsem přebrala stranu poté, co zažila velmi, velmi nečekanou a zdrcující porážku,“ řekla v rozhovoru pro ROMEA TV Irena Biháriová s tím, že se od ní očekávala řešení, která nebyla vůbec jednoduchá: znovu obnovit důvěru, udržet stranu v mediálním prostoru a zajistit její další fungování v politice.

Po svém zvolení do čela strany si uvědomovala, že je pod ostřejším dohledem než její kolegové. „Uvědomovala jsem si, že se na mě dívají oči veřejnosti pod přísným drobnohledem,“ říká s tím, že právě její romská identita by byla důvodem, proč by i nejmenší selhání, bylo posuzováno přísněji.

Romská identita byla navíc často důvodem k útokům. „Byla jsem Romkou a tváří boje proti extremismu,“ říká Irena Biháriová. Připouští, že extremistické nálady tehdy stále více pronikaly do běžných domácností a mnoho lidí ji vnímalo jako někoho, kdo se dostává tam, kam podle nich Romové nemají patřit. „A tak jsem si to musela svým způsobem vyžrat,“ dodala.

Potřebujeme Romy a Romky na volitelných místech kandidátek, ne na 70. místě!

Irena Biháriová v rozhovoru pro ROMEA TV apeluje na politické strany nejen na Slovensku, aby při volbách daly šanci Romům a Romkách na volitelných místech kandidátek. „Dejte Romům skutečnou šanci. Protože vy, když je dáte na sedmdesáté místo a používáte je jako maskota, jako alibi – že: ‚Podívejte se, my nejsme rasisti, dali jsme Romům příležitost, může se ucházet ze sedmdesátého místa.‘ Děkuju pěkně. Tak víme, jak to vždycky dopadlo,“ dodala sarkasticky Biháriová.

Za zásadní také považuje, aby se Romové podíleli na vzniku nových politických projektů už od začátku. Právě to podle ní sehrálo klíčovou roli i v jejím vlastním rozhodnutí vstoupit do politiky a uspět. Věří, že pouze pokud Romové a Romky vnesou do politiky vlastní perspektivu a zkušenosti od samotného počátku, může být jejich hlas skutečně slyšet.

Zásadní výhrady má i k tomu, jak se veřejnost i samotné instituce na Romy dívají. Nechce být vnímána jen přes etnický pohled – jako někdo, kdo je kompetentní výhradně v romské nebo sociální agendě. „Nechci být odsouzena k tomu, abych se soustředila jen na integrační politiky,“ říká.

Zdůrazňuje, že cílem její práce je úplně jiný obraz Romů a Romek ve veřejném prostoru – takový, který ukazuje jejich odbornost napříč celou společností. „Aby ve veřejném životě bylo těch romských tváří čím dál víc a v různých oblastech.. Aby ukazovali způsobilost Romů a Romek uplatnit se v jakékoliv společenské oblasti stejně jako kdokoliv z majority – jakmile mají odborný potenciál, odbornou kredibilitu a dostanou šanci.“

Sociální sítě se staly nástrojem šikany a prostorem k šíření nenávisti

Sociální sítě podle Biháriové zásadně proměnily způsob, jakým se ve společnosti šíří nenávist, manipulace a dezinformace. „Internet se doslova stal nástrojem na politickou šikanu. Můžete se ze dne na den ocitnout s nálepkou, kterou ze sebe už nesmyjete. Jen proto, že politický soupeř nenachází nic jiného, čím by vás mohl zdiskreditovat,“ řekla Biháriová.

Vnímá také, že digitální prostředí narušilo respekt k lidem ve veřejných funkcích: „Ten internet a ty diskuse, které jsou přístupné široké veřejnosti, zrušily ten kdysi existující odstup mezi nositelem nějaké veřejné moci a lidem. Dnes na vás vlastně kdokoliv, kdo jde kolem může plivnout.“

Podle ní je a v budoucnu ještě bude zásadní výzvou nejen pro politiku, ale i pro celou společnost, jak se s tímto novým prostředím vyrovnat. Změnu by ale měly začít především politické elity. „Myslím si, že pomůže, když se politické elity vzdají dezinformací a zneužívání nástroje podněcování nenávisti v politickém boji,“ uvedla v rozhovoru pro první romskou internetovou televizi ROMEA TV Irena Biháriová.