Romové jsou v médiích prezentováni většinou záporně, stále čelí diskriminaci! Vyplývá to z ankety serveru Romea.cz, respondenti také vybírali hosty Desetiminutovky

Respondenti ankety měli možnost vybírat romské osobnosti, které si první romská internetová televize následně zvala do pořadu Desetiminutovka Plus. “Někteří uvedli konkrétní jména, další třeba jen obory, ze kterých by měli být Romové zvaní do našeho pořadu. Některá jména romských osobností, která se objevila v anketě, jsme jako hosty již v pořadu měli. Využili jsme typy celkem na 3 konkrétní osobnosti a na 3 osobnosti, které odpovídají oborům, kteří respondenti požadovali,” uvedl František Bikár, šéf ROMEA TV.

Kromě návrhů na romské osobnosti jsme se čtenářů ptali i na to, jaký mají názor na zobrazování Romů v médiích nebo jestli se setkali s diskriminací.

Přes 87 procent lidí, kteří se zapojili do ankety zpravodajského serveru serveru Romea.cz, si myslí, že Romové jsou v médiích prezentováni záporně. Romové se podle nich vyskytují v médiích především v souvislosti s kriminalitou nebo sociálními otázkami. Velká část Romů pak uvedla, že se ve svém životě setkala s diskriminací. Na anketní otázky zpravodajského serveru Romea.cz a romské internetové televize odpovědělo celkem 39 lidí.

Z 39 lidí, kteří se zapojili do anonymní ankety, bylo 21 mužů a 18 žen. Jako Romové se pak identifikovalo 30 Romů a Romek. Nejvíce (17) zapojených přispěvatelů bylo ve věku 37 – 47 let, 12 pak ve věku 26 – 36 let.

Romové jsou v médiích prezentováni negativně

“Nejjednoznačnější odpověď jsme dostali na otázku jak jsou podle vás Romové prezentováni v médiích. Možnost záporně si vybralo 34 respondentů (87,2 %). Romů takto na otázku odpovědělo 90 procent,” uvedl k výsledkům ankety Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace ROMEA. Nikdo z respondentů si nemyslí, že jsou Romové v médiích zobrazováni pozitivně.

Takové hodnocení potvrzuje i František Kostlán, který dlouhodobě sleduje zobrazování Romů v médiích. “Situace Romů v českých médiích je stále tristní. Trochu se však změnila po roce 2014, s tažením vlády i většiny médií proti válečným uprchlíkům ze Sýrie, a poté v roce 2022 s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny do ČR,” řekl zpravodajskému serveru Romea.cz František Kostlán.

Podle Kostlána si média jednak vymýšlejí i když vyslovených novinářských kachen tu sice bylo jen několik, ale byly natolik zásadní, že podstatně zhoršily pohled části společnosti na Romy. “Asi nejznámější byla zpráva politického bulváru Parlamentní listy, která si vymyslela, že Romové v Ústí nad Labem zakládali politickou stranu, které hned utekl pokladník s vybranými penězi, kterou bez ověřování zveřejnila naprostá většina deníků,” vysvětlil Kostlán. “Média vůbec dávají velký prostor těm, kteří o Romech hovoří špatně, přitom si neověřují, zda dotyční říkají pravdu a navíc Romům nedávají žádný prostor na reakci. To je asi nejhorší novinářský prohřešek,” dodal Kostlán.

Témata spojená s Romy: Kriminalita a sociální otázky

Podle účastníků ankety jsou nejvíce Romové v médiích prezentovány v souvislosti s kriminalitu nebo sociálními otázkami. Tyto možnosti označilo 30 respondentů s tím, že mohli označit více témat. 22 pak označilo téma Soužití a Diskriminaci. Kultura, hudba, jazyk, tradice – toto téma označilo 21 respondentů.

Na to upozorňuje i Kostlán, který uvádí, že ačkoli dnes již u jiných podezřelých či pachatelů trestných činů média nezveřejňují etnicitu, u Romů občas ano. “Z historizujícího pohledu jde o nepatrný, ale přeci jen posun k lepšímu, protože až zhruba do roku 2015 se etnicita podezřelých zveřejňovala běžně, nejen u Romů. Ve společnosti tak vznikal mylný dojem, že většinu trestných činů mají na svědomí Romové a cizinci. Permanentní diskriminace Romů založená na nenávisti a nesnášenlivosti, kterou na našem území vždy byli nuceni čelit, tak měla své živiny zajištěny,” uvedl pro Romea.cz František Kostlán.

Zpravodajský server Romea.cz se také ptal jak by se měla změnit prezentaci Romů v médiích. Nejvíce respondentů (31) označila možnost “Více pozitivně prezentovat Romy v běžných pořadech, filmech, seriálech, zprávách, anketách, článcích bez zdůrazňování jejich národnosti.” 28 lidí pak označilo možnost “Více prezentovat romské osobnosti, pozitivní vzory a příklady”. 25 respondentů si myslí, že problém vyřešilo Více Romů na rozhodovacích pozicích v médiích a 23 více romských novinářů.

“Média píší o pozitivních romských příkladech naprosto výjimečně, ale nejde jen o to. Především se Romů neptají na jejich názory na společenské dění. V tomto ohledu jako by Romové neexistovali. Například veřejnoprávní Česká televize nemá svůj romský pořad, jak bylo dříve zvykem,” upozornil k možnosti změny v médiích Kostlán.

Romové stále čelí diskriminaci

Pokud se týká otázky diskriminace, na kterou odpovídali pouze Romové a Romky, tak 15 z nich uvedlo, že byli ve svém životě někdy diskriminováni. Někteří uvedli i opakovanou diskriminaci. “Byla jsem diskriminovaná ve škole, i když jsem byla potichu, tak byla každodenní narážky na to že jsem černá ciganka, že by měla má rodina i ostatní Romové jít do plynu, a že by jsme měli být vyhubeni. Také jsem byla napadena spolužáky,” uvedla jedna z Romek v odpovědi.

Velká část Romů psala také o diskriminaci v oblasti bydlení. “Přijel jsem z Anglie a jediná možnost jak si najít bydlení byla v ghettu. Desítky hovorů přes telefon, kdy se buď rovnou zeptali jestli jsme Romové a pak s omluvou, nebo ubohou výmluvou na druhé, odmítli anebo se nezeptali, pozvali nás na prohlídku a nemohli skrýt překvapení a zhnusení nad tím, že jim tam přišli Romové, ten pohrdavý výraz si zapamatujete na celý život. Nepomohlo ani to, že jsem zdůrazňoval, že pracuji, nekouříme, nepijeme alkohol a máme velké děti. Prostě byl jsem pro ně Rom, tzn. podřadná bytost nehodna bydlet mezi normálními lidmi,” napsal další Rom.

S diskriminací se setkali i romské osobnosti, které čtenáři navrhovali v anketě do našeho pořadu Desetiminutovka Plus. “Vždyť je to jedno, kam se přihlásíš, stejně tě v prváku vyhoděj,“ uvedla například Vanese Harvanová, co jí řekla učitelka na konci posledního ročníku základní školy. “Dnes bych se už dokázala bránit, ale tehdy v 15 letech mě tohle naprosto rozhodilo,” uvedla v pořadu Harvanová, která se stává i s otevřeným rasismem.

“Stalo se mi, že si sednu do autobusu a člověk si ode mě odsedne nebo jsem jela na eskalátoru, paní se otočila, viděla, že jsme Romka a okamžitě si chytla kabelku. Jsem z takových situací smutná,” dodala Vanesa Harvanová.

Přetrvávající diskriminaci Romů v České republice ostatně potvrdila po své návštěvě v únoru 2023 i komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová. Ta uvedla, že Romové v Česku nadále čelí diskriminaci téměř ve všech aspektech života a pro zásadní změnu této situace je zapotřebí úsilí na několika frontách, a to ve vzdělávání, na trhu s bydlením, na pracovním trhu i při kontaktu s policií.

“Česká republika by měla udělat vše možné ve snaze postavit se dlouhotrvajícímu problému diskriminace a vyloučení Romů,“ uvedla tehdy Mijatovićová v tiskové zprávě Rady Evropy.

“Jsem vyučená dámská krejčová, ale moc mi to nenadchlo,” řekla v rozhovoru Desetiminutovka Plus nynější podnikatelka a majitelka kosmetického salonu Petra Lacková, která také narážela na rasismus a ústrky, protože je Romka. “Byla jsme jediná Romka na škole a zažila jsem tam šikanu, urážky mé rodiny. Dlouho jsem se vypořádávala s tím, že jsem Romka,” uvedla Lacková. “Hrozně mě to mrzelo a styděla jsem se, že jsem Romka. Ale můj táta mi vždy v takové chvíli pomohl a dnes jsem hrdá na to, že jsem Romka,” dodala Petra Lacková.

Podle Františka Kostlána jde o to, že stát, státní instituce ani města a obce neřeší ani ty nejsnadněji řešitelné problémy Romů, natož ty zásadní. “Pokračuje stěhovávání Romů do ghett, mimo společnost, narůstají problémy založené na kultuře chudoby a Romové jsou často de facto nevolníky místních mafií, které sahají až do místních politických, úřednických, policejních a podnikatelských struktur. Tím se česká média nezabývají vůbec, život Romů v ghettech naprosto ignorují. To vše přineslo další zlom v (nejen) mediální situaci Romů: Média registrují až následky masivní a dlouhodobé segregace a diskriminace,” řekl Kostlán.