ROMEA uspořádala v Krkonoších dosud největší setkání romských studentů

V minulých dnech proběhlo v krkonošské Peci pod Sněžkou setkání téměř
padesáti romských studentů středních a vysokých škol z celého Česka. Jeho cílem
bylo vzájemně studenty propojit, podpořit je v jejich úsilí a v neposlední řadě
jim nabídnout možnost dalšího vzdělání a osobnostního rozvoje. Počet romských
studentů obecně stále roste, přesto se potýkají s řadou bariér.

"Mnozí romští studenti se setkávají s řadou překážek, které na cestě za
vysněnou profesí a šťastným životem musí překonat," říká pro

HFC Jitka Votavová z organizace ROMEA. "Od nedůvěry svého okolí a učitelů,
přes často chybějící materiální vybavení potřebné pro studium, pocit
izolovanosti mezi vrstevníky, po obecně protiromsky naladěné vnímání od zbytku
společnosti," dodává.

Setkání proběhlo z iniciativy organizace ROMEA v rámci programu

Baruvas (romsky Rosteme) pod hlavičkou
Romského stipendijního
programu. Tematicky navázalo na předchozí pravidelná setkání, která byla
věnovaná sebeprezentaci a světu médií. Mezi lektory byli například sociolog Ivan
Gabal, redaktor České televize Richard Samko či policista Petr Torák oceněný
Řádem britského impéria.

"Bylo to největší setkání romských studentů, jaké se podle mě v České
republice kdy uskutečnilo. Je to dobrá zpráva i pro českou společnost, že počet
aktivních romských studentů, kteří na sobě pracují a cítí občanskou odpovědnost,
neustále roste," popisuje koordinátorka Romského stipendijního programu Yveta
Kenety.

Vzdělání jako základ úspěchu

Podle Jitky Votavové je vzdělání v české společnosti obecně přijímáno jako
jedna z nejdůležitějších hodnot. Zároveň však stále prokazatelně dochází k
diskriminaci romských žáků ve vzdělávacím systému, na což také dlouhodobě
poukazují zprávy mezinárodních organizací nebo Evropské komise. Romské děti jsou
podle nich stále často automaticky zařazovány do speciálních tříd, nebo vznikají
segregované třídy nebo školy.

"Základ je tedy posilovat rovný přístup romských dětí vůbec k základnímu
vzdělání a hlavnímu vzdělávacímu proudu," upozorňuje Votavová. "Vyšší než
základní vzdělání je ale v současné době v zásadě nezbytné pro to, aby člověk
měl větší šanci na to se aktivně zapojit do společnosti, utvářet ji, uspět v ní,
ať to znamená cokoli – znát svá práva i odpovědnost, mít dobře ohodnocené
zaměstnání," doplňuje.

ROMEA proto na tu skutečnost reaguje stipendijním programem, kterým podporuje
přestup žáků 9. tříd základních škol na střední školy s maturitou a poté i
přestup středoškoláků na vysoké školy.

"Nabídku doučování a podpory školních i
mimoškolních aktivit máme ale i pro studenty učilišť," zdůrazňuje Votavová.

Program aktuálně podporuje 60 studentů středních a vyšších odborných škol a v
průměru 40 vysokoškoláků ročně. Mezi středoškoláky, se kterými organizace
spolupracuje, jsou nejčastěji studenti gymnázií s přípravou na vysokou školu,
ale také studenti pedagogických, zdravotnických nebo bezpečnostně-právních
oborů. Mezi vysokoškoláky pak převládají pedagogické a sociální obory. „Máme ale
i studenty psychologie, zoologie, práva, informačních technologií nebo
strojírenských oborů,“ vypočítává.

Pozitivní diskriminace? Spíše vyrovnávací opatření

Jitka Votavová si uvědomuje, že přidělování stipendií přednostně romským
studentům může být označeno za pozitivní diskriminaci. To dle ní často také
vzbuzuje bouřlivou diskusi, kterou však i ona sama vnímá jako oprávněnou.

"Pojem, kterému dáváme přednost my, tedy vyrovnávací opatření, vystihuje náš
přístup lépe. Jedná se totiž o vyrovnávací postup pro ty, kteří dlouhodobě
nemají stejnou startovací čáru vzhledem k tomu, že jsou v řadě odvětví
každodenního života prokazatelně znevýhodňovaní vzhledem ke svému etnickému
původu," uvádí k této otázce

organizace na svém webu.

"Nejde tedy o to připravit o stipendia ‘neromské’ studenty, kteří obvykle
nečelí diskriminaci v oblasti vzdělávání a práce z důvodu příslušnosti k
určitému etniku a nejsou tedy v běžném životě znevýhodňováni, nýbrž pomoci
romským studentům vyrovnat jejich šance a umožnit jim získat vzdělání, které je
pro nastartování jakékoli kariéry dnes nezbytné," dodává.

Pocit sounáležitosti a porozumění

Velkým přínosem těchto vzdělávacích setkání pro studenty je podle hodnocení
účastníků pocit bezpečí, který většina z nich cítí. Mohou tak otevřeně sdílet
svoje každodenní zkušenosti s tím, jaké to je být Romem nebo Romkou v České
republice.

"V rámci zpětné vazby hodně oceňují to, že jsou mezi lidmi, kteří berou
jejich názory vážně, věří jejich schopnostem a potenciálu, vzájemný respekt
berou jako automatický předpoklad pro společné fungování," popisuje Jitka
Votavová. Někteří by však mohli vnímat taková setkávání jako ghettizaci romských
studentů. To Votavová odmítá.

"Pravidelná vícedenní setkání romských studentů, která jsou jedním z pilířů
stipendijního programu, ale nejsou o tom, že se romští studenti izolují v
ochranné bublině bez vazeb na okolní svět. Na naše setkání zveme nejen romské,
ale samozřejmě i neromské profesionály a zástupce dalších studentských iniciativ
a snažíme se romské studenty podporovat v občanské angažovanosti a aktivnímu
odpovědnému přístupu ke svému okolí," uzavírá.

Publikováno na
serveru HateFree