RomanoNet: Česká vláda selhala v pomoci romským uprchlíkům z Ukrajiny. Byli jsme svědky dvojího přístupu k otázce pomoci běžencům
Zastřešující organizace RomanoNet se ohradila proti vyjádření zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, že Česká republika minulý rok zvládla příliv uprchlíků z Ukrajiny. Podle 15 romských a proromských organizací, které RomanoNet sdružuje naopak Česká republika v pomoci romským uprchlíkům z Ukrajiny selhala.
“Z pohledu romské občanské společnosti selhal stát jako celek v poskytování pomoci lidem s odlišnou barvou pleti. Mnozí z nich byli nuceni vrátit se do země, kde stále probíhá válečný konflikt, nebo odejít na západ, kde barva pleti není rozhodujícím faktorem při poskytování pomoci. Vzhledem k výše uvedenému nelze tvrdit, že by situace byla zvládnutá nebo řešená,” uvádí se v prohlášení organizace RomanoNet, které zpravodajskému serveru Romea.cz poskytl její ředitel Michal Miko.
Podle prohlášení selhala i sama zmocněnkyně pro lidská práva. “Byla svědkem situace, kdy lidé spali na zemi nebo v zablácených stanových městečkách. To byl okamžik, kdy jako zmocněnkyně pro lidská práva selhala,” uvádí se v prohlášení, které zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
Prohlášení organizace RomanoNet k výročí ruské okupace Ukrajiny
Dnes si připomínáme zahájení barbarského útoku Ruska na Ukrajinu, tento konflikt donutil mnohé občany Ukrajiny začít opouštět Ukrajinu z bezpečnostních důvodů. Donutil také nejzranitelnější skupiny obyvatel Ukrajiny opustit své domovy s očekáváním, že se jim dostane v cizí zemi, jako je i Česká Republika, dostatečné a adekvátní mezinárodní ochrany dle standardů Mezinárodních dohod a úmluv, které Česká Republika ratifikovala jako členský stát OSN.
Bohužel, realita v přístupu k romským běžencům nám všem zůstane do konce života před očima. Věřte, že koukat se na lidi, kteří musí sedět v prostorách nádražních budov na zemi s minimálním přístupem k hygieně, stravě a běžným životním potřebám jako je spánek a teplo, je velmi zarmucující. Tito lidé se dočkali pomoci až poté, co se romská občanská společnost začala v této otázce angažovat. Byla poskytnuta základní humanitární pomoc, zajišťována strava a hledáni soukromí poskytovatelé ubytování, aby byly zajištěny adekvátní a důstojné podmínky pro život romských běženců.
V minulém roce jsme byli svědky dvojího přístupu k otázce pomoci běžencům. Stát se dlouhodobě zabýval tím, zda běženci mají dvojí občanství, což byl stěžejní údaj pro poskytnutí pomoci v nouzi. Podle výzkumu se ukázalo, že s dvojím občanstvím do České republiky zavítalo pouze malé procento běženců. Místo přidělení adekvátního bydlení byli romští běženci houfně posíláni do detenčních zařízení, ve kterých se mnohdy cítili jako ve vězení. Stavěla se stanová městečka, ve kterých byli převážně ubytováváni romští běženci. V některých krajských městech nebyli představitelé měst schopni zajistit důstojné podmínky ve stanových městečkách.
Regionální a lokální politici se stavěli proti umisťování romských běženců do svých měst a regionů s obavami, že nezvládnou další „nepřizpůsobivé“.
Nemůžeme opomenout zmocněnkyni a její vliv na situaci. V některých klíčových momentech minulého roku se snažila vyjednávat s městy, ale bez úspěchu. Byla svědkem situace, kdy lidé spali na zemi nebo v zablácených stanových městečkách. To byl okamžik, kdy jako zmocněnkyně pro lidská práva selhala.
Z pohledu romské občanské společnosti selhal stát jako celek v poskytování pomoci lidem s odlišnou barvou pleti. Mnozí z nich byli nuceni vrátit se do země, kde stále probíhá válečný konflikt, nebo odejít na západ, kde barva pleti není rozhodujícím faktorem při poskytování pomoci. Vzhledem k výše uvedenému nelze tvrdit, že by situace byla zvládnutá nebo řešená.
