Romani Rose: státy za války kolaborující s nacisty se nevypořádaly se svou minulostí

V rozhovoru s německým deníkem Bonner General-Anzeiger se v polovině února vyjádřil Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů, k situaci jeho menšiny ve střední a východní Evropě.

Na otázku, proč se mnohým Romům v Bulharsku a Rumunsku dařilo lépe před rokem 1989, řekl Rose, že to platí pro mnoho postkomunistických států: „Přes 80 procent Romů mělo práci. Dnes jsou regiony, kde 90 procent Romů je nezaměstnaných. To je hrozivý nedostatek perspektivy.“ V souvislosti s vysokými dotacemi EU pro integraci Romů požádal, aby se využití finančních prostředků přezkoumalo. „Tyto peníze nesmí někde prosakovat, anebo, což je překvapující, nebýt vůbec vyčerpány. Tohle neznamená nic jiného než že tyto země nehodlají změnit stav našeho vyloučení ze společnosti.“

Podle Roseho silný anticikanismus vládne zejména ve státech, které za války kolaborovaly s nacisty. „Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko se nikdy důsledně nevypořádaly se spoluodpovědností za zločiny spáchané na Židech a Romech.“ S tím podle jeho názoru souvisí i vzestup tamních neonacistických stran. „I my tady máme NPD, ale také široký odpor proti ní. V tom je ten rozdíl.“

Roseho názor je mezi historiky přinejmenším sporný. Zmíněné státy byly za nacismu buď okupovány německým wehrmachtem, anebo je ovládly loutkové režimy, které tam instalovalo Hitlerovské Německo. Pravdou je, že s výjimkou Poláků většina obyvatelstva zmíněných zemí ochotně anebo pasivně spolupracovala s nacistickým režimem podobně jako obyvatelstvo Německa. Na druhé straně nemálo příslušníků etnických většin těchto států bylo nacisty zavražděno. Především ale neexistovaly demokraticky zvolené vlády, které by jako vykonavatelé vůle lidu podporovaly genocidu Romů. Poválečný komunisticky systém zase zabránil tomu, aby se společnosti těchto zemí mohly svobodně vypořádat s ideologickým dědictvím, které zanechali nacisté. Po roce 1989 demokraticky zvolené vlády jen váhavě podporovaly výzkum dějin holocaustu.

V souvislosti s nedávným, alespoň dočasným, odsunem Romů z Francie označil Rose jako hlavní důvod pro represivní politiku francouzské vlády to, že prezident Nicolas Sarkozy čelil masivní kritice za jeho vnitrostátní politiku. Romové mu pak sloužili jako obětní beránkci. Jejich vyhošťování bylo jen manévrem na odlákání pozornosti od nedostatků v jiných oblastech politiky. „Jsem velmi rád, že ho EU rezolutně odmítla stejně jako francouzští občané. Mimochodem Silvio Berlusconi hraje na stejnou strunu.“

Na otázku, jak to vypadá v Německu, Rose uvedl, že podle průzkumu, který provedla jeho organizace, 76 procent německých Romů čelilo diskriminaci při hledání bytu, na pracovišti a ve vzdělávání. „Tento úděsný fakt také vysvětluje, proč převážná část menšiny žije v anonymitě.“ Upozornil na to, jak se dnes někteří Romové představují v druhém programu německé veřejnoprávní televize: vedoucí komisař kriminální policie z Kehlu, novinářka z Hamburku, odborník na reklamu ve významné firmě Metro a vedoucí úseku německé jaderné elektrárny. „I ve sportu působí hodně Romů, v minulosti to byl například jeden z nejznámějších německých fotbalistů či Jean-Marie Pfaff, bývalý brankář belgické reprezentace.“ Na dotaz, co řekne lidem, kteří potkávají Romy převážně jako žebráky, řekl, že se přitom nejedná jen o Romy. „Většina Romů žije jako normální lidé ve společnosti. Z chování jednotlivců se však vytváří mýtus o charakteru celého národa. Takhle to nejde.“

Rose, který se narodil těsně po válce, ztratil 13 příbuzných v německých koncentračních táborech. Od roku 1982 je předsedou hlavní organizace německých Sintů a Romů. Koncem ledna se mu poprvé povedlo prosadit, aby romský přeživší nacistické perzekuce promluvil v německém parlamentu. „Bohužel to pro mnoho přeživších holocaust, kteří by se toho rádi dočkali, bylo pozdě. Tato generace vymírá,“ řekl Rose.

Po dvouletých tahanicích má být letos konečně odhalen hlavní památník holocaustu evropských Romů v Berlíně. Roseho organizace za něj bojovala více než deset let. Rose osobně vícekrát ostře kritizoval českou, ale i německou vládu za to, že je na místě utrpení českých Romů v Letech u Písku nadále provozován velkokapacitní vepřín.