Registr dárců dřeně má na 80 arabských dárců, hledá další menšiny

Zhruba 80 dobrovolných dárců kostní dřeně arabského a kurdského původu už
eviduje Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Získal je při dvou
společenských večerech v Plzni a Praze. Registr s patnáctiletou tradicí má v
Česku na 31.000 dárců. Zatímco Češi mají většinou podobné kombinace
transplantačních znaků, každý jedinec z národnostních menšin představuje unikát,
protože má díky svému původu odlišné znaky. Registr se proto chce obrátit při
hledání nových dárců i na další menšiny, řekl ČTK primář
hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice a předseda
správní rady Nadace pro transplantaci kostní dřeně Vladimír Koza.

I přesto, že Česko je malá země, ČNRDD patří ke světově vůbec nejúspěšnějším
registrům. "Jsme třetím nejproduktivnějším registrem na světě po Japonsku a
Německu. Umožňujeme jedno procento transplantací, každá 100. (nepříbuzenská)
transplantace ve světě, probíhá přes tento registr, to je pro mě sen," řekl
Koza.

Plánuje, že v budoucnu by se chtěl registr zaměřit na hledání dalších dárců
například mezi Romy, Vietnamci či lidmi židovského původu. "Připravujeme
spolupráci se Slováky, ale tam není registr, takže to vyžaduje velké úsilí
nějakou činnost zahájit," řekl primář. Podle něj jsou z transplantačního
hlediska zajímavou populací například slovenští Maďaři. "Dokonce doufám, že
podaří-li se nám získat i další menšiny, uvažujeme o společném večeru pro
všechny," plánuje primář. Při získávání lidí arabského původu spolupracuje
registr a nadace s jejich sdruženími a organizacemi, pomáhá i lékařka arabského
původu nebo zpěvák Ali Amiri.

Transplantace kostní dřeně je mnohdy poslední nadějí na záchranu života,
pokud nemocný s leukémií či další těžkou krevní nemocí nebo nádory najde včas
vhodného dárce. Kombinací transplantačních znaků jsou miliony, v určitých
národech se opakují jisté specifické kombinace. Pro konkrétní nemocné se proto
vhodní dárci hledají lépe ve vlastním národě či etnické skupině.

Aby lékaři našli jednoho českého dárce s novými transplantačními znaky,
musejí vyšetřit zhruba deset Čechů. U etnických menšin je pro registr takovým
unikátem zatím každý dárce. Na celém světě je v registrech přes deset milionů
dárců. Většina má genetické kořeny v národech pocházejících kdysi z Evropy.
Pravděpodobnost najít dárce pro české nemocné či pro lidi s předky ze
středoevropských národů, je proto už poměrně vysoká. U nemocných jiných národů a
etnických skupin je ale šance stále o mnoho nižší.

ČNRDD vznikl v Plzni v roce 1992 a v jeho databázi je nyní na 31.000 lidí
ochotných věnovat bezplatně krvetvorné buňky pro záchranu života. Každoročně
přibývá kolem 2000 nových dobrovolníků. Registr ročně vyřizuje až 250 žádostí z
Česka a dalších až 600 ze zahraničí. Pomohl už k více než 400 nepříbuzenským
transplantacím.