Registr dárců dřeně hledá nové dárce mezi menšinami - nyní u Romů
Český národní registr dárců dřeně hledá nové dobrovolné dárce mezi
národnostními menšinami. Loni se podařilo pro dárcovství získat desítky lidí
arabského a kurdského původu, nyní registr připravuje dárcovský večer pro
romskou menšinu. Registr s patnáctiletou tradicí má v Česku více než 32.000
dárců kostní dřeně. Zatímco Češi mají většinou podobné kombinace
transplantačních znaků, každý jedinec z národnostních menšin představuje unikát,
protože má kvůli svému původu odlišné znaky, řekla dnes ČTK lékařka Lekaá
Mohammadová z plzeňské fakultní nemocnice.
Transplantace kostní dřeně je mnohdy poslední nadějí na záchranu života,
pokud nemocný s leukemií či další těžkou krevní nemocí nebo nádory najde včas
vhodného dárce. Kombinací transplantačních znaků jsou miliony, v určitých
národech se opakují jisté kombinace. Pro konkrétní nemocné se proto vhodní dárci
hledají lépe ve vlastním národě či etnické skupině. Na celém světě je v
registrech přes deset milionů dárců. Většina má genetické kořeny v národech
pocházejících kdysi z Evropy. "Pravděpodobnost najít dárce pro české nemocné či
pro lidi s předky ze středoevropských národů je už poměrně vysoká," řekla Mája
Švojgrová z registru. U nemocných jiných národů a etnik skupin je ale šance o
mnoho nižší.
Při dárcovských večerech a dalším setkávání s lidmi arabského a kurdského
původu se do registru zapsala už víc než stovka těchto lidí. "Prakticky každý z
nich je se svými transplantačními znaky úplným unikátem, řekla Švojgrová.
Kromě arabské a kurdské menšiny registr oslovil například i romské,
vietnamské či židovské organizace. I mezi jejich členy by lékaři rádi našli
dárce. Nyní ve spolupráci s rodinami léčených pacientů a organizací Athinganoi
připravují na 15. ledna večer pro Romy. Seznámí je nejen s činností registru a
Nadace pro transplantaci kostní dřeně, ale také s dalšími informacemi o
dárcovství. "Byli bychom moc rádi, kdyby se nám podařilo získat dobrovolné dárce
i v této menšině," dodala Švojgrová.