Reforma sociálních dávek míří k finálnímu schválení. Pirátská poslankyně Kocmanová navrhla změny v sociálních stipendiích pro studenty

Příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě nahradí podle vládní předlohy jedna podpora s jednou žádostí. Kvůli nároku na peníze od státu by úředníci víc posuzovali příjem i majetek žadatelů. Částka by se mohla zvýšit o bonus za práci. O podobě návrhu zákona a doprovodné novely budou poslanci hlasovat nejdřív v březnu.

Změny v dávkách by měly platit od října

Změny v dávkách by podle poslaneckých úprav mohly nastat od října místo původně plánovaného července. Jejich cílem je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšení motivace zdravých lidí v produktivním věku k práci, což oceňovali i opoziční poslanci. Vznášeli ale také některé výhrady. “Míchají se chudinské dávky s prorodinnými dávkami,” řekl stínový ministr ANO Aleš Juchelka. Opoziční hnutí SPD prosazuje ponechání přídavků na děti v současné podobě.

Rozšíření skupiny zranitelných osob už navrhl sociální výbor, a to o osoby s vdovským či vdoveckou penzí. Další úpravy se sešly od poslanců ANO, SPD i Pirátů. Chtějí, aby tento okruh zahrnoval například lidi v delší než půlroční pracovní neschopnosti, i v prvním stupni invalidity, samoživitele s dětmi do deseti místo sedmi let, rodiče pečující o nezaopatřené děti mladší 26 let, lidi starší 65 let a všechny příjemce příspěvku na péči.

Další opoziční návrhy směřují třeba k tomu, aby se vyplatila legální práce i lidem v exekucích a insolvencích. Piráti opět prosazují pravidelný růst rodičovského příspěvku podle inflace.

Poslankyně Kocmanová: Nízká finanční podpora brání studentům v dokončení vysoké školy

Podle pirátské poslankyně Kláry Kocmanové přibližně polovina vysokoškoláků v Česku své studium nedokončí. Důvodem jsou často finanční potíže rodin a nízká státní podpora. Proto během diskuze navrhovala zvýšení sociálních stipendií a zavedení vratných studentských grantů inspirovaných Švédskem.

“Přijde mi nefér, aby se mladým zavřely dveře ke vzdělání a my je nechali napospas chudobě. Ve finanční podpoře studentů jsme jedni z nejhorších v Evropě, stejně tak v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Dejme studujícím větší finanční jistotu. Vzdělanější společnost se vyplatí nám všem,” uvedla Kocmanová s tím, že dnes na stipendium dosáhne méně než 1 % studentů.

Podle odborníků by větší finanční podpora studentů přinesla pozitivní dopady nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost. Organizace ROMEA dlouhodobě upozorňuje na to, že podpora studentů z chudších rodin je v Česku nedostatečná. Každoročně se do jejího stipendijního programu hlásí dvakrát více studentů, než může organizace finančně podpořit.

„Každý absolvent vysoké školy přináší do veřejných financí vyšší příjmy a lepší uplatnění na trhu práce. Investice do vzdělání je investicí do budoucnosti celé společnosti,“ uvedl Štefan Balog, manažer stipendijního programu organizace ROMEA.

Vládní poslanci navrhli vedle rozšíření okruhu vysokoškoláků s nárokem na sociální stipendium například zavedení nové dávky v podobě příspěvku matkám z řad studentek na hlídání jejich malých dětí v částce třetiny minimální mzdy. Takzvané hlídačkovné měla původně uzákonit vysokoškolská novela, dopadlo by do rozpočtů vysokých škol. Senát prosadil vyškrtnutí tohoto příspěvku.

Jedna dávka místo čtyř

Nová dávka se má skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po očekávaných sněmovních úpravách v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Juchelka míní, že tento majetkový test je nejslabším článkem předlohy, když lidé nemusejí mít peníze na bankovním účtu, ale v hotovosti doma.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod určitý násobek životního minima, které by se mělo podle návrhů sociálního výboru i několika poslaneckých úprav zvýšit. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Rovněž ke stanovování normativů nájemného a energetickému paušálu se ve Sněmovně sešlo hned několik pozměňovacích návrhů. Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který zřejmě budou moci mít i rodiče na rodičovské.

Sněmovna patrně zmírní sankci vyřazení z evidence uchazečů o práci a zastavení výplaty dávky při opakovaném porušení pravidel. Zkrátit by se měla z půl roku na tři měsíce.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit na asi 22 procent lidí.