Rasová diagnóza: Cikán. V rámci festivalu Khamoro začala výstava o romském holokaustu
Předválečné snímky Romů z rodinných alb v protikladu s oficiálními dokumenty
o nacistickém pronásledování ukazuje výstava Rasová diagnóza: Cikán, která bude
od úterý k vidění v pražské galerii Českých center. Expozici připravilo
Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů. Podle jeho předsedy
Romani Roseho obyvatelé evropských zemí o romském holokaustu pořád ještě mnoho
nevědí. Ocenil minulou českou vládu za vykoupení vepřína v Letech u Písku, kde
stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy.
"Odstraněním vepřína v Letech dala česká vláda (vláda Bohuslava Sobotky)
signál a naději, že anticiganismus a vylučování není přijatelné. Patří jí díky
za zrušení ostudného vepřína, symbolu neuctivosti a nelidského přístupu k
historii," řekl v pondělí Rose, který předsedá Ústřední radě německých Sintů a
Romů a vede i Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů. Do Prahy
přijel zahájit výstavu o romském holokaustu, která je součástí letošního
festivalu romské kultury Khamoro.
Česko za vepřín na pietním místě sklízelo léta kritiku mezinárodních
institucí i domácích aktivistů. Sobotkova vláda loni v srpnu rozhodla o tom, že
vepřín za 450 milionů korun vykoupí. Stát smlouvu uzavřel loni v listopadu,
letos v dubnu areál převzalo Muzeum romské kultury. Do konce roku by se měla
farma zbourat. Cikánským táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do
května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes
pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani
ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent
českých a moravských Romů.
"Výstava jasně ukazuje, že Sintové a Romové, tedy i čeští Romové mají ve
svých evropských zemích staletou historii. Byli normální součástí společnosti.
Byli to stejní patrioti a vlastenci jako ostatní. Bojovali v první světové
válce. Nacismus tuto normálnost zničil," řekl Rose. Podle něj lidé v Evropě
stále o romském holokaustu příliš nevědí. Rose uvedl, že nacistům padlo za oběť
půl milionu Romů a Sintů. V koncentračních táborech Osvětim a Ravensbrück
zahynula i velká část Roseho rodiny.
Výstava mapuje postupné omezování práv menšiny v říši až po systematickou
likvidaci Romů na obsazených územích. Ukazuje kontrast mezi oficiálními
dokumenty a soukromými fotografiemi Romů. Druhá část expozice se pak zaměřuje na
situaci v poválečných letech a třetí na podmínky menšiny v Evropě po roce 1989.
Vývoj Rose nehodnotí úplně pozitivně.
"Evropské státy, členské země EU musí konečně svým občanům, kteří v nich žijí
po staletí a berou je jako svou vlast, dát stejné šance. Je nutné zastavit
politiku apartheidu a zbavit se ztracené perspektivy," řekl Rose.
Jedenasedmdesátiletý Rose začal jako aktivista za práva Romů a Sintů
vystupovat v 70. letech. Zasloužil se o oficiální uznání romské menšiny v
Německu či o vznik památníků romských obětí nacismu, který stojí v Berlíně od
roku 2012.
