Rasisté jdou do voleb. Nechá je stát?

Konečné řešení. Hrůzu nahánějící slovní spojení, kterým nacisté za druhé
světové války pojmenovali vyvraždění šesti milionů Židů, vstupuje na naši
politickou scénu.

Národní strana chce v říjnových krajských volbách kandidovat s otevřeně
rasistickým programem Konečné řešení otázky cikánské v Českých zemích. O Romech
mluví jako o „cikánském neřádu“, který ostatním lidem není rovný.

Podobnost s nacismem nekončí u názvu programu. Extremisté chtějí Romy vystěhovat
do Indie.

„Prvním krokem je nabídka dobrovolného přesunu Cikánů do země zaslíbené, kterou
pro ně zajistíme natolik daleko od naší Evropy, že si nikdy nevzpomenou, že
existoval tento kontinent,“ píše předsedkyně strany, doktorka politologie Petra
Edelmannová. Hlavní architekt holokaustu, nacistický zločinec Heinrich Himmler,
chtěl původně „rasově méněcenné“ lidi také vystěhovat, až později padlo
rozhodnutí o jejich masovém vraždění v plynových komorách. „Jejich program je
závažným důvodem k přezkoumání zákonnosti této strany,“ říká ministr vnitra Ivan
Langer. Jeho lidé nyní zvažují, zda ministerstvo navrhne postavit Národní stranu
mimo zákon.

„Bohužel se nemůžu veřejně vyjádřit,“ odmítl další otázky ohledně neonacistů.

Langer dříve řekl, že „pomyslný pohár (trpělivosti s Národní stranou) ještě
nepřetekl“. Stranu současně prověřuje policie pro podezření z rasistických
trestných činů.

Podle odborníka na extremismus Ondřeje Cakla by měl stát postupovat daleko
razantněji.

„Důvody pro zákaz strany tu jsou už dlouho, jejich webové stránky jsou silně
rasistické. Kdyby v jejich programu bylo místo slova Rom napsané Žid, byl by
ohromný povyk. Teď se ale nic moc neděje, jako by rasismus proti Romům nevadil,“
diví se Cakl.

Někdejší dlouholetý soudní znalec v oboru extremismu Miroslav Mareš je
zdrženlivější. „Národní strana si dává pozor. Třeba o vystěhování Romů mluví
jako o dobrovolné akci. Není lehké najít v zákoně důvod k jejímu rozpuštění,“
vysvětluje. Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý považuje rasistickou
stranu za velké nebezpečí. „Zatím mají nízké preference, ale pokud se zemi
přestane hospodářsky dařit, nenávist vůči menšinám poroste. Známe to z
historie,“ říká.

Národní strana, která nedávno reportérovi MF DNES vzkázala, ať si za své články
přijde pro „záhlavec“, nechce svůj program blíže vysvětlit. „Budeme velmi, ale
velmi diplomatičtí: jděte se bodnout,“ odpověděl na dotazy Martin Stejskal z
tiskového odboru. Kromě Romů leží národovcům v žaludku i cizinci a
homosexuálové, které označují za „úchyly“.

Oslavují Hitlera, chtějí moc v krajích Tím výčet nebezpečných lidí na
kandidátkách do krajských voleb nekončí. Dělnická strana nominovala dva aktivní
neonacisty Jiřího Švehlíka a Milana Hrocha. Tato další legálně registrovaná
politická strana se nedávno spojila s Národním odporem, který pořádá pochody
oslavující nacistický holokaust.

Zakázaný Národní odpor, jehož členové byli ve vězení za rasistické násilí, je
podle čerstvé zprávy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vůbec
nejnebezpečnější krajně pravicovou organizací. Když však neonacisté v polovině
srpna demonstrovali v Hradci Králové, policie nezasáhla ani přesto, že
organizátoři shromáždění nenahlásili.

„Spojení Dělnické strany s neonacismem může být důvod k zákazu,“ říká Mareš.

Ministr Langer slibuje, že situaci prověří. „Budu pečlivě sledovat, jestli je
činnost strany v souladu se zákony. Jako občan budu věřit, že ji zdrcující
většina voličů odmítne,“ napsal v SMS.

Extremistickým politickým stranám poněkud nahrávají zákony. Zatímco občanská
sdružení může rozpustit ministerstvo vnitra (jak se to stalo například
ultralevicovému Komunistickému svazu mládeže), politickou stranu smí zrušit
jedině Nejvyšší správní soud, pokud to navrhne vláda.

„Nevím, kdy o Národní straně rozhodneme, snad v průběhu září,“ říká Hana Malá z
tiskového odboru ministerstva vnitra. Právě Langerův úřad může vládě zrušení
extremistického spolku navrhnout.

KAM DÁL


SPECIÁL: Extremismus