Radní: Stavba plotu v H. Brodu není problémem etnik
Zvažovaná stavba plotu v Havlíčkově Brodu mezi městskými domy s neplatiči a
domem vlastníků, není podle radních "problémem etnik, barvy kůže". Nebydlí v
nich jenom Romové, tvrdí. Některé z dvanácti rodin v těchto domech však
nerespektují základní pravidla slušného chování a hygienické návyky. Radní se
proto výstavbě plotu, o které je soukromí vlastníci bytového domu požádali,
bránit nebudou. Zatím ale není jasné, kdo a kdy ho postaví a kudy povede, řekl
dnes novinářům místostarosta Libor Honzárek.
ČTĚTE TAKÉ:
Problémové lidi oddělí v Havlíčkově Brodu zdí
Podle starostky Jany Fischerové s Romy nikdy ve městě žádné problémy nebyly.
V H. Brodě jich bydlí snad tři desítky. Navíc odbor sociálních věcí s obyvateli
domů pro neplatiče úzce spolupracuje, byla vypracována i sociologická studie.
Úředníci dohlíží třeba na to, aby sociální dávky byly dobře využity. Město podle
radních také uvažuje o přestěhování platících nájemníků do jiných lokalit.
Plánuje, že domy opraví, proto uvolněné byty už obsazovat nebude.
Podle starostky se k lepšímu mění celá lokalita u nádraží, kde inkriminované
domy stojí. V prosinci tam bude otevřen nový terminál, opraveny budou
komunikace. Také různí vlastníci tam renovují své nemovitosti.
Ploty se podle místostarosty Libora Honzárka běžně mezi vlastníky rodinných
domů staví. Radní v tom nevidí žádný problém. Plot vznikne kvůli ochraně majetku
družstva vlastníků domu, uvedl. Sousedé jim totiž podle něj lezou třeba do
sklepů, obyvatelé je potkávají na chodbě svého domu, kde nemají co dělat. Lidé
si stěžují i na to, že si jejich děti nemohou na dvoře hrát. "Není to o oddělení
komunity, ale o zabezpečení základních principů soužití," uvedl Honzárek.
Radní údajně nevědí, zda inkriminovaný pozemek mezi domy patří bytovému
družstvu, nebo městu. Není proto zatím zřejmé, kdo stavbu plotu zaplatí.
Problémem se budou zabývat zastupitelé.
Přirovnávat problém v H. Brodě k ústecké Matiční ulici podle představitelů
města v žádném případě nelze. V Ústí nad Labem nechal magistrát vybudovat zeď,
která oddělovala romské a bílé sousedy v roce 1999. Ochránci lidských práv v něm
viděli projev rasismu. Na nátlak vlády ji město nakonec zbouralo.