Radní schválili transformaci Domu národnostních menšin na příspěvkovou organizaci. Jak to ovlivní jeho činnost a financování?
Praha plánuje změnit formu Domu národnostních menšin z obecně prospěšné společnosti na příspěvkovou organizaci. V pondělí to schválili radní. Souhlasili také s přidělením peněz domu a Integračnímu centru Praha, které rovněž poskytuje služby zaměřené na národnostní menšiny. O přidělení peněz i změně právní formy ještě budou hlasovat zastupitelé. V poslední době se na úrovni magistrátu diskutuje i o transformaci jiných organizací, ale nepanuje na tom shoda.
Dům národnostních menšin založilo město v roce 2007 původně jako součást Centra sociálních služeb Prahy, o dva roky později se z něj stala samostatná obecně prospěšná společnost. Menšiny a jejich spolky mohou ve vinohradském domě využívat prostory a konají se tam vzdělávací, kulturní a společenské akce.
Radní v pondělí schválili na fungování domu pro letošek 4,2 milionu korun a odsouhlasili zahájení jeho transformace. O příspěvku i přeměně na příspěvkovou organizaci budou ještě hlasovat zastupitelé, stejně jako o dotaci 7,1 milionu korun na provoz Integračního centra Praha v letošním roce. Centrum nabízí například pomoc cizincům při komunikaci s úřady nebo kurzy češtiny.
Ve vedení města se od loňska vedou diskuse o možné transformaci i dalších organizací na příspěvkové organizace. Radní Zdeněk Kovářík (ODS) dříve kritizoval právní formu zapsaných ústavů, ve které minulé vedení magistrátu zřídilo například Pražský inovační institut, kulturní organizaci Kreativní Praha nebo Muzeum paměti XX. století. Zvolená forma podle radního komplikuje financování organizací.
Zapsané ústavy a další podobné organizace si musejí každý rok žádat o dotaci, kterou poté schvaluje zastupitelstvo, a to i když je přímo zřídil magistrát. Podle kritiků to jejich fungování komplikuje a často politizuje, jak se ukázalo například v případě loňských sporů na jednání zastupitelstva o financování Muzea paměti XX. století.
Podle Kováříka nicméně na přeměně dříve zřízených zapsaných spolků na příspěvkové organizace nepanuje shoda. Příkladem je zmíněné muzeum, u kterého se loni vůči podobným snahám vymezila předsedkyně jeho správní rady a zastupitelka Hana Marvanová (nestr. za Spolu) společně s některými historiky. Přeměna by podle nich ohrozila nezávislost muzea.
Příspěvkové organizace zřizují státní a samosprávní instituce za účelem plnění veřejného zájmu. Praha jich má stovky, protože tato forma je využívána u menších subjektů, jako jsou školy, kulturní zařízení nebo domovy pro seniory. Patří mezi ně však i velké organizace, jako je městská policie, zdravotnická záchranná služba, Lesy hlavního města Prahy nebo zoologická a botanická zahrada. Některé dřívější příspěvkové organizace, jako je Technická správa komunikací nebo Prague City Tourism, město v minulosti přeměnilo na akciové společnosti.
Praha plánuje změnit formu Domu národnostních menšin z obecně prospěšné společnosti na příspěvkovou organizaci. V pondělí to schválili radní. Souhlasili také s přidělením peněz domu a Integračnímu centru Praha, které rovněž poskytuje služby zaměřené na národnostní menšiny. O přidělení peněz i změně právní formy ještě budou hlasovat zastupitelé. V poslední době se na úrovni magistrátu diskutuje i o transformaci jiných organizací, ale nepanuje na tom shoda.
Dům národnostních menšin založilo město v roce 2007 původně jako součást Centra sociálních služeb Prahy, o dva roky později se z něj stala samostatná obecně prospěšná společnost. Menšiny a jejich spolky mohou ve vinohradském domě využívat prostory a konají se tam vzdělávací, kulturní a společenské akce.
Radní v pondělí schválili na fungování domu pro letošek 4,2 milionu korun a odsouhlasili zahájení jeho transformace. O příspěvku i přeměně na příspěvkovou organizaci budou ještě hlasovat zastupitelé, stejně jako o dotaci 7,1 milionu korun na provoz Integračního centra Praha v letošním roce. Centrum nabízí například pomoc cizincům při komunikaci s úřady nebo kurzy češtiny.
Ve vedení města se od loňska vedou diskuse o možné transformaci i dalších organizací na příspěvkové organizace. Radní Zdeněk Kovářík (ODS) dříve kritizoval právní formu zapsaných ústavů, ve které minulé vedení magistrátu zřídilo například Pražský inovační institut, kulturní organizaci Kreativní Praha nebo Muzeum paměti XX. století. Zvolená forma podle radního komplikuje financování organizací.
Zapsané ústavy a další podobné organizace si musejí každý rok žádat o dotaci, kterou poté schvaluje zastupitelstvo, a to i když je přímo zřídil magistrát. Podle kritiků to jejich fungování komplikuje a často politizuje, jak se ukázalo například v případě loňských sporů na jednání zastupitelstva o financování Muzea paměti XX. století.
Podle Kováříka nicméně na přeměně dříve zřízených zapsaných spolků na příspěvkové organizace nepanuje shoda. Příkladem je zmíněné muzeum, u kterého se loni vůči podobným snahám vymezila předsedkyně jeho správní rady a zastupitelka Hana Marvanová (nestr. za Spolu) společně s některými historiky. Přeměna by podle nich ohrozila nezávislost muzea.
Příspěvkové organizace zřizují státní a samosprávní instituce za účelem plnění veřejného zájmu. Praha jich má stovky, protože tato forma je využívána u menších subjektů, jako jsou školy, kulturní zařízení nebo domovy pro seniory. Patří mezi ně však i velké organizace, jako je městská policie, zdravotnická záchranná služba, Lesy hlavního města Prahy nebo zoologická a botanická zahrada. Některé dřívější příspěvkové organizace, jako je Technická správa komunikací nebo Prague City Tourism, město v minulosti přeměnilo na akciové společnosti.
