Průzkum: Romové mají horší podmínky při zaměstnávání, soužití je nejhorší od roku 1997
Vzájemné vztahy Romů a ostatních obyvatel ČR hodnotí
87 procent lidí jako špatné. Devět procent občanů si myslí, že jsou dobré.
Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti
loňskému průzkumu se hodnocení vzájemného soužití zhoršilo a jde zároveň o
nejhorší výsledek od počátku sledování v roce 1997.
Od loňského roku podíl příznivých hodnocení klesl o pět procentních bodů a
podíl negativních o pět bodů stoupl. Aktuální hodnocení je přitom nejhorší za
celou dobu od počátku realizace srovnatelných výzkumů v roce 1997, když pouze v
roce 2009 byly zaznamenány hodnoty statisticky srovnatelné a aktuálním
výsledkem. Z výsledků plyne, že soužití Romů a ostatních obyvatel je výraznou většinou
veřejnosti vnímáno jako problematické. Za špatné je označilo 87 % dotázaných, z
toho 36 % dokonce za „velmi špatné“. Naopak jako dobré toto soužití hodnotí
pouze 9 % respondentů, kteří vesměs volili slabší variantu pozitivní odpovědi
„spíše dobré“, zatímco odpověď „velmi dobré“ se objevovala jen ojediněle. 4 %
dotázaných na otázku odpověděla, že neví.
Průzkum opět ukázal jak obrovský vliv mají média, která o Romech informují v
drtivé většině negativně a pouze v souvislosti s kriminalitou. Vztahy romské a
většinové populace jako dobré totiž vnímají výrazně častěji lidé, kteří mají mezi Romy
přátele nebo známé, a ti, kteří v jejich blízkosti žijí a nemají informace
pouze zprostředkované z médií nebo z lavinovitě šířených fám internetem.
V blízkosti Romů žije téměř polovina účastníků průzkumu. Soužití Romů s
neromskou populací v místě, kde sami žijí, hodnotí lidé poněkud příznivěji, než
celkové soužití v České republice, i když i zde negativní hodnocení převažuje
nad pozitivním. Jako dobré označují
soužití mezi Romy a ostatními obyvateli v místě svého bydliště necelé dvě pětiny
(37 %) z těch, kdo uvedli, že v blízkosti jejich bydliště žijí Romové, když 4 %
toto soužití vidí jako „velmi dobré“ a 33 % jako „spíše dobré“. Naproti tomu tři
pětiny (59 %) respondentů z této skupiny soužití v místě svého bydliště vnímají
kriticky, když 40 % je považuje za „spíše špatné“ a 19 % dokonce za „velmi
špatné“. 4 % dotázaných soužití Romů s neromskými obyvateli v místě svého
bydliště nebyla s to zhodnotit.
Časové srovnání ukazuje, že od roku 2006 se hodnocení soužití Romů a
ostatních obyvatel na místní úrovni významně nemění. Před tímto rokem byly
výsledky relativně lepší, než jaké jsou v současné době.
Podmínky Romů při zaměstnání jsou horší
V porovnání se situací ostatních obyvatel naprostá většina české veřejnosti
vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnání. V šetření tento názor vyjádřily
asi tři pětiny (61 %) respondentů. Pokud jde o další oblasti života, na které se
náš výzkum zaměřil, u žádné z nich již ti, kdo považují možnosti romské populace
za horší, nepřevažují nad těmi, kdo soudí, že podmínky Romů v porovnání s
ostatními jsou stejné nebo dokonce lepší. Více než třetina (37 %) dotázaných si
myslí, že Romové mají horší možnosti, pokud jde o uplatnění ve veřejném a
občanském životě, přibližně dvě pětiny považují situaci Romů v tomto ohledu za
srovnatelnou s ostatními a 14 % míní, že jsou na tom Romové tady dokonce lépe.
Při získávání kvalifikace za horší podmínky Romů označila o málo více než
čtvrtina (28 %) občanů, v případě získávání bydlení se podíl takových názorů
pohybuje na úrovni pětiny (21 %), stejně jako v případě vzdělávání (19 %). V
případě získávání bydlení si přitom polovina (50 %) respondentů myslí, že
možnosti Romů jsou v tomto směru lepší než možnosti většinové populace. Asi
desetina dotázaných považuje možnosti Romů jako horší v případě rozvoje své
kultury (10 %), při zajišťování osobní bezpečnosti (9 %), při jednání na úřadech
(9 %), stejně jako v případě možnosti hájit své zájmy při občanských sporech a
konfliktech (8 %).
CVVM se na otázky ohledně soužití Romů dotazovalo v době od 8. do 15. dubna
tisícovky lidí starších patnácti let.
