Protiprávní sterilizace: Další prohra ministerstva zdravotnictví u soudu. Musí znova rozhodnout o odškodnění. Podle analýzy ROMEA mohou být podobných případů desítky
Ministerstvo zdravotnictví musí znovu projednat žádost ženy o odškodnění za sterilizaci z roku 1979. Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, který konstatoval, že zákrok byl proveden bez náležitého poučení a v rozporu s tehdejšími právními předpisy. Ve zdravotnické dokumentaci totiž chyběl písemný souhlas ženy s poučením o nevratnosti sterilizace. Zpravodajský server Romea.cz o tom informovala Liga lidských práv.
Ministerstvo tvrdilo, že žena byla informována dostatečně a dobrovolně žádala o sterilizaci. S tímto závěrem se však neztotožnil Městský soud v Praze. Ministerstvo teď neuspělo s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Ten připomněl, že tehdejší právní úprava vyžadovala nejen písemný souhlas, ale také písemné poučení o míře reparability zákroku. Zdravotnická dokumentace však nic takového neobsahovala a záznamy byly podle soudu vedeny retrospektivně, tedy až po provedení zákroku.
“Lze tedy uzavřít, že žalobkyně před provedením zákroku nebyla poučena v míře, jakou vyžadovaly tehdy účinné právní předpisy,” stojí v rozsudku NSS.
Žena v roce 1979 podstoupila operaci děložního čípku. Při kontrole jí zdravotníci oznámili, že musí podstoupit další zákrok, jehož součástí byla sterilizace vaječníků.
Ženy, které byly v letech 1966 až 2012 sterilizované protiprávně, tedy bez svobodného rozhodnutí a dostatečných informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Žádosti bylo možné podávat v letech 2022 až 2024. V prvních dnech letošního roku jich ministerstvo evidovalo 2266. Sněmovna se zabývá návrhem na prodloužení lhůty pro podávání žádostí o další dva roky.
Rozhodnutí NSS může mít dopad i na další ženy, jejichž žádosti o odškodnění byly zamítnuty. Na základě analýzy anonymizovaných rozhodnutí, kterou poskytla organizace ROMEA, lze podle Ligy lidských práv předpokládat, že se jedná o desítky případů.
“Pokud dojde k prodloužení lhůty pro podání žádostí, měly by tyto žadatelky rozhodně podat žádost znovu,” uvedla právnička ligy Anna Indra Štefanides. Dodala, že právníci ligy nebudou schopni tyto ženy sami dohledat. “V ideálním případě by mělo tyto ženy oslovit přímo ministerstvo zdravotnictví, které má jejich údaje k dispozici,” doplnila.
Systematické sterilizace žen zavedla v Československu směrnice ministerstva zdravotnictví z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen k podstoupení sterilizace. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace pochází z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se následně obrátily na ombudsmana, některé podaly žaloby k soudu.
