Protiprávně sterilizované ženy by mohly dostat 300 tisíc korun. Několik poslanců připravilo návrh zákona
Protiprávně sterilizované ženy by se po letech mohly dočkat finanční kompenzace od státu, ve výši 300 000 korun. Zákon, který by to umnožňoval, připravili poslanci napříč stranami, z hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09. Jde o ženy, které byly protiprávně sterilizované v období od 1. července 1966 do 31. března 2012. Nárok je třeba uplatnit u úřadu nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona.
Sterilizací v rozporu s právem navrhovatelé myslejí “zdravotní výkon zabraňující plodnosti, k jehož provedení oprávněná osoba neudělila souhlas,” nebo souhlas udělila při porušení právních předpisů, které zabránily plodnosti, anebo “za takových okolností, jež vylučují nebo vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu.”
Zmanipulované sterilizace
To se také, především během komunistického režimu, dělo často. Lékaři některé maminky sterilizovali bez jejich vědomí nebo využili k podpisu bolestivé okamžiky těsně před porodem. Či si podpis vynutily sociální pracovnice, které jim vyhrožovaly odebráním dětí, apod. „Ženy, které byly takto zmanipulovány, jsou jednou ze skupin. Jiné byly sterilizovány během porodu císařským řezem,” říká lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert.
To byl také případ Eleny Gorolové, která byla bez svého vědomí sterilizována při porodu. „Při druhém porodu, u kterého lékař rozhodl, že musí provést císařský řez, měla neuvěřitelné bolesti a obrovský strach, protože docházelo ke komplikacím. V tu chvíli jí dali podepsat papíry a ona lékaři bezmezně věřila. Nebyla ovšem ve stavu, v němž by byla schopná dokumenty analyzovat a případně se začít přít. Druhý den se dozvěděla, že další děti už mít nebude.
„Finanční odškodnění, o které usilujeme, není všechno. Za peníze si dítě nekoupíte, nezískáte to, co jste ztratila – možnost mateřství,“ uvedla již před třemi lety Elena Gorolová, která dlouhé roky bojuje za odškodnění neoprávněně sterilizovaných žen.
Mnohým z takto postižených mamimek se kvůli sterilizaci rozpadlo manželství, na některé začala jejich vlastní komunita pohlížet z různých důvodů skrz prsty. Sterilizace bez souhlasu se netýkaly jen romských žen. Neromské ženy, kterých se to dotklo, často pocházely z početných rodin, v některých případech byly starší. Předpoklad byl, že čím starší jste, tím spíše přivedete na svět dítě s postižením. Jednalo se také obecně o ženy z chudších poměrů. A některé z nich se snaží společně s romskými ženami domoci odškodnění. Česká vláda nad těmito praktikami vyjádřila v roce 2009 politování.
Vláda ČSSD a ANO již takový návrh jednou odmítla
V podstatě totožný návrh odmítla vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015. Navrhl jej ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Někteří ministři poukazovali na to, že se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla takových zákroků změnil.
Tehdejší náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková k tomu uvedla, že polistopadové soudy by v těchto případech nepomohly, protože nárok na finanční odškodnění je už promlčený. Vyjádřila také pochybnost, že komunistický režim by soudní projednávání umožnil. Na cestě k soudu navíc stála před poškozenými ženami řada sociálních bariér – bez pomoci neziskových organizací se některé z nich nedokázaly v kauze orientovat. A komunisté dovolili fungovat jen těm organizacím, které měly pod dohledem v Národní frontě.
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Ombudsman Otakar Motejl v roce 2005 poprvé téma systematicky zpracoval. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, sklízí Česko kritiku od mezinárodních organizací.
Na odškodnění by podle odhadů mohlo mít nárok nejvýše čtyři sta obětí protiprávní sterilizace, píše iDnes.cz. Celková vyplacená částka by tedy činila do 120 milionů korun. Poslaneckou předlohu nejprve posoudí vláda. Pokud ji schválí, bude o návrhu zákona rozhodovat parlament.
