Prospěch z Vítkova
Přísné tresty pro rasisticky motivované zločiny mohou pomoci identifikaci
Romů s Českou republikou jako státem, který hájí i jejich práva.
Rasismem motivované trestné činy nejsou v České republice žádnou novinkou.
Zájem médií i celé české společnosti, který vyvolal případ žhářů z Vítkova, však
přinesl některé nové momenty k zamyšlení. Brutalita a zákeřnost útoku, a pak
zejména fakt, že obětí bylo malé dítě, posunula postoj české společnosti zase o
kousek dál. Zda se jedná o posun výrazný a trvalý, není zcela zřejmé, přesto se
dá tento okamžik vnímat jako klíčový v tom ohledu, že ukáže, jakým způsobem se
česká společnost bude k rasismu a rasistickému násilí stavět.
Soudní proces s pachateli byl médii sice bedlivě sledován a celý případ byl
od počátku pokryt více než nadprůměrně, přesto nedocházelo ve větší míře k
hlubší analýze možných dopadů a souvislostí. Novináři referovali o případu ve
stylu senzace, a zaměřovali se na jednotlivosti. Využívali k tomu nejrůznější
šablonovitá klišé o dobré či špatné rodině, hráli na city veřejnosti pomocí
záběrů a fotografií zmrzačené oběti. Některé podstatné momenty se tak z případu
vytratily.
