Projevy nenávisti chce nejvyšší státní zástupce lépe postihovat. Ombusmanka podává zprávu o soudních řízeních v této věci
Zhruba stovka státních zástupců se školí, jak efektivněji stíhat trestné činy z nenávisti. Rozhodnutí vychází z dohody, kterou úřad nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana uzavřel s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Smyslem memoranda je důsledněji postihovat trestné činy, které svou povahou mají vliv na atmosféru ve společnosti. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Tématikou projevů nenávisti na internetu se zabývá i zpráva ombudsmanky Anny Šabatové, která pracuje s údaji získanými od soudů.
Vytváření povědomí o “nás” a o “nich”
Bývalý tajemník hnutí SPD Jaroslav Staník dostal loni na jaře podmíněný trest za svůj opilecký výstup na půdě sněmovny. Vulgárně vykřikoval, že homosexualita je nemoc a Romové zaslouží plynovou komoru. Policie prověřuje rasistické výroky poslankyně SPD Karly Maříkové o imigrantech. Několik lidí policie stíhá také za projevy souhlasu s teroristickými útoky na Novém Zélandu nebo s teroristickým činem Anderse Breivika. To jsou v poslední době jedny z nejvýraznějších slovních trestných činů z nenávisti. Případ zpěváka Radoslava Bangy naopak ukazuje, že ne všechny takové delikty se vyšetřují důsledně. Za gesto protestu vůči kapele Ortel se na Bangově profilu na sociální síti Facebook sešly stovky nenávistných příspěvků včetně výhrůžek smrtí, u soudu však skončilo jen několik lidí.
“Předsudečné trestné činy dopadají negativně nejen na oběti, kterých se přímo týká, co do jejich osobní zkušenosti a bezpečí. Vytváří také povědomí o ‘nás’ a ‘nich’. Rozdělují společnost dle diskriminačních kritérií – etnického původu, náboženství či sexuální orientace. To působí újmu příslušným komunitám a společnosti jako celku,” uvedla Katya Andruszová, mluvčí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.
Po dohodě mezi tímto úřadem, Nejvyšším státním zastupitelstvím a Justiční akademií vzniklo memorandum, jež má přispět k naplnění závazku ČR chránit lidská práva. “Nejvyšší státní zastupitelství dlouhodobě pozoruje určitý nepříznivý trend, kdy se zejména v rámci internetových diskusí objevují příspěvky, které už mnohdy překračují hranici trestného činu. Od verbálních útoků přitom nemusí být daleko k fyzickému násilí. Školení nám pomůžou sjednotit praxi, vysvětlit některé pojmy v oblasti nenávistných projevů, vyjasnit, co stíhat nebo jak zajišťovat důkazy,” řekl Pavel Zeman.
Ombudsmanka: Nenávistné projevy na síti a soudy
Na šíření nenávisti ve virtuální části světa poukázala i ombudsmanka Anna Šabatová v dokumentu Nenávistné projevy na internetu a rozhodování českých soudů.
“Psalo se 9. listopadu 2017 a zpravodajské servery přinesly informaci o vlně nenávistných komentářů na sociálních sítích, které vyvolala zdánlivě nevinná událost – zveřejnění fotky prvňáčků základní školy na internetových stránkách Teplického deníku. Tato událost mnou hluboce lidsky otřásla – důvodem nenávisti vůči těmto dětem byla totiž barva jejich pleti, lépe řečeno, jejich etnický původ. Slovník a projevy, které bychom ještě před pár lety očekávali téměř výhradně od představitelů extremistických hnutí, se dostaly do hlavního proudu veřejné diskuse. Tehdy jsem si uvědomila, že česká společnost pravděpodobně směřuje tam, odkud již nemusí být návratu,” píše Šabatová v úvodním slovu.
Dále píše o zkušenostech justice s těmito nenávistnými projevy: “Podle sdělení předsedkyň a předsedů soudů vydaly okresní soudy za sledované období od roku 2016 do června 2019 soudní rozhodnutí celkem ve 47 případech týkajících se nenávistných projevů na internetu. Se soudními případy, týkajícími se nenávistných projevů na internetu, má za sledované období od roku 2016 do poloviny roku 2019 zkušenost pouze menšina okresních soudů (25 z 86; 29 %). Ve většině případů se nadto jedná o zkušenost ojedinělou.”
Stíhání nenávistných projevů v on-line prostředí podle ní často navazuje na konkrétní medializované kauzy a nezdá se, že by bylo výsledkem průběžného a systematického monitorování protizákonného obsahu na internetu. Nejčastějšími oběťmi jsou Romové (49 % rozhodnutí) a muslimové (23 % rozhodnutí).
Nenávistných projevů na internetu, o kterých české soudy rozhodovaly, se téměř vždy dopustil muž (94 % případů), u kterého nic nenaznačuje jeho příslušnost k některé menšině (94 %) a který ještě nebyl soudně trestán (91 %). Pokud se případ dostal před soud, byl pachatel ve většině případů uznán vinným přinejmenším v prvostupňovém řízení: až 43 ze 47 případů (91 %) skončilo odsouzením pachatele. Nejčastějším trestem (27 rozhodnutí) bylo podmíněné odnětí svobody (průměrně na 10 měsíců) s určením zkušební doby (průměrně 24 měsíců), dále pak peněžitý trest (10 rozhodnutí, průměrně 15 800 Kč) s určením náhradního trestu (průměrně dva měsíce). Soudy také ukládaly obecně prospěšné práce či propadnutí věci. (Podrobnosti čtěte zde.)
Konkrétní příklady projevů nenávisti
Dále Anna Šabatová popisuje konkrétní příklady. Jeden z nich: Na facebookovém profilu „Zprávy.cz“ byly publikovány fotografie novorozenců. Pachatel se zapojil do internetové diskuse k fotografii jednoho z dětí, jehož jméno evokovalo jinou etnickou příslušnost či národnost než českou. Pachatel v reakci na fotografii zveřejnil výrok: „Je to odpad, má to v genech. Bude se jen dál množit, kolik takovej negr bude mít za 25 let potomků. Takže za mě, dupnout na krk“ … “
Podle soudu tím pachatel veřejně podněcoval k nenávisti k etnické skupině a čin spáchal veřejně přístupnou počítačovou sítí a odsoudil ho k trestu obecně prospěšných prací na 100 hodin. Soud také zavázal pachatele k tomu, aby matce dítěte jako poškozené zaplatil částku ve výši 5 000 Kč.
Poslední kompletní zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2018 uvádí, že kriminalisté stíhali 177 lidí pro trestné činy z rasových, národnostních a jiných nenávistných motivů. Oproti roku 2017 jde o 49 lidí více. Jednotný přehled o aktuálním výskytu takových zločinů však neexistuje. Statistiky Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva spravedlnosti se vykazují podle okamžiku podané obžaloby či zastavení stíhání, zatímco policejní evidence odráží dobu spáchání skutku.
