Projekt Úsvit v chanovském sídlišti má vést Romy k odpovědnosti
Pomáhat se zmírněním některých problémů na mosteckém sídlišti Chanov budou i
romské autority, tedy lidé, kteří mají mezi obyvateli přirozený respekt, nejsou
však spojeni například s lichvou či drogami. Počítá s tím projekt Úsvit, který
připravilo ministerstvo vnitra ve spolupráci s magistrátem a neziskovými
organizacemi. Ministr Martin Pecina ho dnes představil novinářům.
"Podstatou je přimět Romy, aby se více zapojovali, aby převzali odpovědnost za
svůj život i prostředí, v němž žijí. Důležité je, že působit na ně budou zase
Romové," uvedl. Očekává, že romské elity dokážou přimět ostatní, aby posílali
děti do školy, aby si muži i ženy aktivně hledali práci a udržovali pořádek v
okolí bydliště. Podle něj je třeba pracovat také na změně návyků a životního
stylu. "Tedy přes den být aktivní a v noci odpočívat jako většinová populace, a
ne naopak, jak jsme u Romů často svědky," dodal.
Jde o to snížit napětí mezi Romy a ostatními obyvateli, uvedl. Úsvit je přitom
podle Peciny pilotním projektem, který by měl v budoucnu fungovat i v dalších
sociálně vyloučených lokalitách.
V Chanově bude se zlepšením podmínek pomáhat například Iveta Millerová.
"Vyrůstala v Chanově, ale rozhodla se žít jinak. Vsadila na vzdělání, pomoc
komunitě a práci s mládeží. Už několik let se snaží mladým Romům ukázat, že je i
jiná cesta, než kterou vidí dennodenně kolem sebe," řekla novinářům ředitelka
odboru prevence kriminality ministerstva Jitka Gjuričová.
Projekt by měl zlepšit bezpečnostní situaci v Chanově, působit jako prevence
trestné činnosti, vytvořit podmínky nového přístupu ke vzdělávání romských dětí,
podpořit terénní sociální práci, zlepšit image Romů a zajistit zachování majetku
pořízeného z veřejných zdrojů. Ministerstvo na něj vyčlenilo 1,265 milionu
korun.
Podle Pecinova náměstka Jiřího Komorouse plán neopomíjí ani boj proti
extremismu. Komorous Romy označil za časté rukojmí současné české extremistické
scény. "Je to snadné, protože část veřejnosti Romy vnímá negativně. Naším úkolem
je proto snížit podporu veřejnosti extremistickým stranám a hnutím a přesvědčit
majoritní společnost, že situace v lokalitách osídlených Romy je řešitelná a že
Romové jsou schopni, ochotni a povinni se na tom podílet," vysvětlil.
Konkrétním výsledkem projektu bude podle Gjuričové výstavba nového dětského
hřiště, zavedení estetické výchovy do výuky v chanovské základní škole a
zabezpečení už dříve rekonstruovaného domu na chanovském sídlišti tak, aby se
nájemníci cítili bezpečně.
"Na všech stavebních pracích se budou Romové podílet, což by je mělo přimět
vážit si vybudovaných hodnot. Proškolíme také takzvaného romského mentora, který
bude dohlížet na dodržování alternativních trestů uložených některým chanovským
Romům soudem," dodala Gjuričová.
Za důležitou označila i motivaci – úspěšní Romové by podle ní mohli vystoupit v
některých televizních či rozhlasových pořadech a představit se i v novinových
rozhovorech. "Kromě pozitivního příkladu svým vrstevníkům je snahou také
rozšiřovat skupinu Romů, jejichž příběhy a názory stojí za zveřejnění," řekla.
Na revitalizaci sídliště Chanov a také problematické čtvrti v okolí bloku 100,
kde žijí Romové a nepřizpůsobiví obyvatelé, Most získal dotaci EU 6,5 milionu
eur (asi 163,5 milionu korun). Integrovaný plán rozvoje deprivovaných území
města je souhrnem projektů zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost, sociální
služby, ale i rekonstrukci obytných domů, revitalizaci veřejných prostranství či
bezpečnost a prevenci kriminality. Uskutečňování projektů je rozloženo do sedmi
let, termín dokončení všech akcí je stanoven na 30. červen 2015.