Politoložka o marketingu SPD: Vyprovokovat, strhnout pozornost a dostat se do médií

Hostem pořadu České televize Otázky Václava Moravce byla politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. V pořadu se vedl rozhovor o marketingu hnutí SPD a dalších pravicových stranách. 

Podle Dvořákové hodnotí většina politologů politické strany jako je Národní fronta Marie Le Penové jako krajně pravicové populistické strany. “Krajně pravicové v tom smyslu, že se občas dostávají na hranu ústavy, nějakými výroky tu hranu prostě překonají, ale zároveň, pokud jsou tedy v parlamentu, tak bývají chráněni imunitou,” přibližuje, jakým způsobem se dá poslanecká imunita využít jako politický marketing. “Populismus spočívá v tom, že se ty strany velice orientují na emoce, pracují se strachem. Ten strach nějakým způsobem i přiživují a vlastně nabízejí zdánlivě jednoduchá řešení,” uvedla v rozhovoru Dvořáková.

Připomněla také otce Le Penové, Jean-Marie Le Pena, jehož výroky byly ve Francii řešeny už několikrát – zvažovalo se, zda jde nebo nejde o popírání holokaustu.  “On to přesně formuloval tak, aby to bylo na té hraně, aby se to velmi obtížně interpretovalo. Dosáhl ale toho, že dva měsíce se prostě jenom diskutovalo o tom, co on řekl a dostávalo se to do širokého povědomí. Takže ta základní strategie je pronést něco provokativního, vyvolat tím pozornost médií a dostat se do médií,” uvedl politoložka. 

Moderátor pořadu Václav Moravec se následně zeptal, zda s tímto souvisí i výrok poslance SPD Miloslava Roznera, kdy v pořadu 168 hodin prohlásil, že “by nevyhodil z okna půl miliardy korun za likvidaci funkční firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku”. Podle Dvořákové jde právě o příklad výroku, který se velmi těžce dokazuje, protože v něm mizí kontext. “Ti lidé řeknou, no, přece tohle nebyla Osvětim, to rozhodně nebyl ten tábor v Letech něco takového, jako je v Osvětimi, kde byla přímá likvidace židovského obyvatelstva, vlastně naprogramovaná a jako součástí celého toho pobytu. Ale je to daný, oni se začnou dohadovat o tom, jestli tam byl takovýhle plot nebo jiný plot, ale jde o to, že vlastně ten problém, který je v tom kontextu, to znamená, že ti lidé nedobrovolně, rodiny s malými dětmi se dostávaly do prostředí, kde byly velmi nevyhovující životní podmínky, které naprosto neodpovídaly ani jejich životním tradicím a fakticky tam dochází k velmi vážným situacím a úmrtí více jak 300 lidí a někteří z nich teda přímo tam a někteří byli posíláni do Osvětimi,” vysvětluje. 

“Najednou se ale začne diskutovat o tom, že vlastně ten tábor měl trošku jiný charakter, než měly jiné tábory. Že totéž se dělalo v Německu, v Terezíně, kdy se natáčel film, jak v Terezíně byl ještě orchestr a hráli tam fotbal a vytvářela se idylka, jak tam krásně žili. Přitom se ví, že ty podmínky tam byly naprosto zoufalé. Takže to, že se to vytrhne z kontextu, je přesně o tom. aby se bavilo o těchto dílčích věcech – a ten soud se potom bude začínat dohadovat o tom, jestli byl tenhle plot nebo jiný plot, ale nebude se mluvit o tom, že prostě ti lidé byli donuceni nedobrovolně trávit v nevyhovujících podmínkách svůj život, kde jich celá řada zahynula na choroby. A to je cíl těchto proudů, prostě vyprovokovat tyto diskuse a dostat se vlastně mimo historický kontext, dostat určitou vizi do společnosti,” uvedla Dvořáková. 

Celý rozhovor můžete shlédnout ZDE.