Pro děti Romů může být nadějí adopce do ciziny, původ tam nevadí

Romské děti, jimž se kvůli původu řada českých zájemců o adopci vyhýbá, mohou
najít vstřícnou rodinu v zahraničí. Zaznělo to na konferenci o mezinárodním
osvojování dětí v Brně. Podle ředitelky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
Lenky Pavlové je vedle zdravotního handicapu právě původ nejčastějším důvodem,
proč se v Česku nepodaří pro dítě najít náhradní rodinu. Například na Sicílii
přitom romské děti mezi domácí barvou pleti úplně zapadnou, zaznělo dnes na
konferenci.

Romské děti i děti s tmavší pletí jsou velmi vstřícně přijímány také v Dánsku.
Osvojení tam má vysokou společenskou prestiž, a řada náhradních rodičů proto
přímo preferuje, aby dítě mělo jinou barvu pleti, než mají oni sami. Právě
Itálie, Dánsko a také Německo jsou třemi nejčastějšími zeměmi, kam české děti do
osvojení odcházejí. Od roku 2000 jich podle Pavlové bylo 277.

Adopci do zahraničí umožňuje Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním
osvojení (haagská úmluva), platná od roku 2000. Účastníci konference se dnes v
Brně shodli na jejím přínosu a ocenili to, že osvojení dítěte přes hranice států
je dnes možné uskutečnit legální cestou a pod dozorem odpovědných institucí.

Odmítli naopak soukromou či nelegální adopci. Situacím, kdy se na adopci domluví
přímo dvě rodiny ve dvou zemích, a pak žádají o legalizaci, by podle účastníků
konference měly státy bránit. Úřady by se podle nich také měly vyvarovat toho,
aby podobné případy legalizovaly. Důvodem je to, že předání dětí má často
korupční pozadí.