Příští týden se rozhodne o zákonu, který má řešit bytovou krizi. Piráti kritizují asociální změny v návrhu
O návrhu nového zákona o podpoře bydlení bude Sněmovna hlasovat zřejmě příští středu. Závěrečné kolo schvalování z časových důvodů ve středu nestihla. Zákon má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí získat důstojné bydlení. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) před poslanci řekl, že v ČR žije víc než 160.000 lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí potom podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Podle zpravodajky a opoziční poslankyně Evy Fialové (ANO) však zákon v předložené podobě potřeba není. Zákon zkritizovala, stejně jako Piráti.
Návrh zákona předložila vláda poslancům loni v červnu. Jeho projednávání provázely rozsáhlé debaty i spory a kritiky se mu dostávalo i z vládních lavic. V účinnost má vstoupit k 1. lednu příštího roku a některé jeho součásti začnou platit půl roku poté. “Víme, že je zákon realizovatelný a že bude efektivní,” prohlásil ministr. Ujišťoval, že návrh vychází z dlouholeté práce odborníků. Ministerstvo do něj nezařadilo nic, co by se neosvědčilo v zahraničí i v tuzemsku, uvedl.
Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, mělo jich tedy být 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce.
Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Zákon by také do systému bydlení mohl dostat víc bytů.
Někteří opoziční poslanci, například poslankyně Fialová, s tím ale nesouhlasí. Podle Fialové, která je místopředsedkyní sněmovního podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu, však zákon nic nepřináší a nepřináší ani nové byty na trh. Obce podle ní například nemají byty, kam by lidi v nouzi mohli posílat.
Piráti: Vláda zákon oslabuje, hrozí ztráta pomoci pro seniory, rodiny i střední třídu
Piráti varují, že ve své současné podobě zákon ztratil schopnost skutečně řešit bytovou krizi. Kritizují zásahy ministrů Stanjury a Jurečky, kvůli kterým se podle nich pomoc nedostane ani lidem s nízkými důchody.
„Asociální zásahy ministra Stanjury a Jurečky jsou naprosto nepřijatelné. Jurečka nastavil podmínky v zákoně tak, že se pomoc s bydlením nedostane například babičce s důchodem nad 10 tisíc korun. Ať mi ministr Stanjura a Jurečka řeknou, jak má z 10 tisíc senior platit komerční nájem, energie a ještě vyjít,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Dodal také, že problémy s bydlením nejsou jen záležitostí vyloučených lokalit, ale trápí střední třídu, mladé páry, samoživitele, zdravotníky i učitele po celé republice.
Zákon v původní podobě měl podle Pirátů potenciál dostat na trh až 3 000 nájemních bytů ročně, což by mohlo výrazně ulevit napjaté situaci. Kromě toho by měl posílit i důvěru majitelů nevyužitých bytů v systém garancí.
„Tohle není žádná raketová věda. Když se zvýší nabídka, snadněji se uspokojí poptávka,“ komentoval Bartoš. Kritizoval rovněž plánovaný přesun kompetencí na přetížené úřady práce a připomněl, že bez legislativní podpory zaniknou i stávající kontaktní centra, která nyní pomáhají stovkám lidí.
Zákon má na základě jednoho z předložených pozměňovacích návrhů pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Návrh předložila poslankyně STAN Silvia Doušová, připravili ho ale ministerští úředníci. Limit vyvolal kritiku. Například podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná.
Kulhánek to již ve druhém čtení odmítl. Uvedl, že jde o hodnotu stanovenou na odborném základě a je možné ji navíc upravovat pomocí nařízení vlády. Podle něj představuje tento limit například zhruba 30.000 korun u samoživitelky nebo 40.000 korun u rodiny se dvěma dospělými.
Návrh Doušové posiluje postavení úřadu práce a stanoví, že tento úřad bude rozhodovat o tom, zda je žadatel v bytové nouzi. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu.
