Připomínka holokaustu: ČR by měla přijmout definici anticiganismu, řekla Fuková a Mižigár. Podle premiéra Fialy holokaust připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo
Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková u příležitosti Dne památky holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti uvedla, že tragické události světové historie, které zasáhly do života milionů lidí, je třeba si stále připomínat. Fuková se zúčastnila slavnostního setkání v Senátu, kde prones projev i premiér Petr Fiala nebo historik a romista Michal Mižigár.
“Aktuální situace ve světě i v Česku nám ukazuje, že musíme pořád pečovat o principy demokracie a neustále pracovat na vzájemně respektujícím soužití nás všech,” řekla Fuková. “V této souvislosti věřím, že se mi podaří prosadit, aby ČR letos přijala definici anticiganismu – protiromských postojů, tak jako tomu je v jiných evropských zemích. Tato definice znamená uznání protiromského rasismu a zločinů proti lidskosti spáchaných na Romech a Sintech v historii, ale i dnes,” dodala vládní zmocněnkyně Fuková.
K tomu ostatně vyzval i zástupce romské komunity Michal Mižigár ve svém projevu, když apelovat na politiky, aby se zasadili o přijetí definici anticiganismu. “Až bude rasismus proti Romům brán vážně, budu se takových setkání jako dnes účastnit s pocitem, že jsme se opravdu poučili, uvedl.”“Až bude anticiganismus neboli rasismus proti Romům brán vážně jako antisemitismus, tehdy budu moci se zúčastňovat těchto setkání jako dnes s tím pocitem, že jsme se z tohoto poučili a politici při pokládání věnců slova „aby se to už nikdy neopakovalo,“ myslí skutečně vážně,” řekl Michal Mižigár.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska.
Holokaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl dnes na setkání premiér Petr Fiala (ODS). Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Holokaust byl největším zločinem v moderních dějinách Evropy, připravil o život miliony lidí, kteří se ničím neprovinili, řekl Fiala. Je podle něj důležité připomínat si jejich konkrétní osudy a tragédie.
Lidé se podle Fialy musí neustále snažit, aby zlu nedali příležitost. Slábne podle něj étos hesla Nikdy víc, které převládalo po druhé světové válce. Heslo se podle něj vytrácí a přehlušují ho nenávistné výkřiky.
Hrůzy holokaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat ve společnosti, a kolektivní paměti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést, řekl Vystrčil. “Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo,” dodal.
Připomínat si holokaust podle něj mají lidé proto, aby projevili úctu obětem, ale také kvůli současnosti. Ve svém projevu připomněl loňský teroristický útok Hamásu na izraelské civilisty, ale také oběti střelce, který v prosinci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabil 14 lidí. “Po pietě a prožití smutku a bolesti musí logicky přijít otázky. Hlavní otázkou je, jak našim společnostem, našim následovníkům nabídnout a zajistit alespoň elementární pocit bezpečí,” uvedl.
Na setkání vystoupila také bývalá vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka a předsedkyně Českého osvětimského výboru Doris Broulová. Připomněla nejen novou vlnu antisemitismu, ale také islamofobii nebo útoky Čechů na ukrajinské uprchlíky a střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. “Všechny tyto činy mě naplňují nesmírným smutkem,” řekla. Požádala zúčastněné, aby v sobě nacházeli dobro a šířili ho především pravdou. Kdyby totiž zvítězila lež, byla by to podle ní porážka samotného lidství.
Den památky obětí holokaustu připomíná osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů a Romů.
