ZÁZNAM: Tisková konference EGAM k letošnímu pietnímu aktu v Letech u Písku
Mezinárodní organizace EGAM (European Grassroots Antiracist Movement), společně s českou organizací Konexe a dalšími partnery, přesunula návštěvu zahraničních Romů, kteří se měli připojit ke každoroční pietní akci 13. května v Letech u Písku, na 24. červen. Důvodem je politická situace a nastalá vládní krize v České republice. Sdělili to na tiskové konferenci zástupci pořádajících organizací Miroslav Brož a Benjamin Abtan. Server Romea.cz vysílal tiskovou konferenci organizace EGAM přímým přenosem a dostupný je i její záznam.
Termín tradičního pietního setkání nejen Romů u památníku v Letech u Písku se ale nemění – proběhne 13. května. Lidé se na místě, kde stával koncentrační tábor pro Romy, sejdou, aby uctili památku obětí romského holocaustu. Vzpomínkovou akci pořádá Výbor pro odškodnění romského holokaustu (VPORH), který sdružuje bývalé vězně nacistických táborů a jejich pozůstalé. VPORH vypravuje autobus z Prahy, Muzeum romské kultury z Brna.
Aktivisté z několika zemí se chystají 24. června do Let u Písku, aby v místech protektorátního koncentračního tábora uctili památku romských obětí holokaustu. Chtějí zatlačit na českou vládu, aby dokončila jednání o odstranění velkovýkrmny vepřů z pietního místa. Novinářům to včera na tiskové konferenci v Praze řekl Benjamin Abtan, prezident evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement), sdružující 53 organizací na ochranu lidských práv z různých zemí.
Česko za vepřín v Letech v místě protektorátního koncentračního tábora sklízí kritiku mezinárodních institucí. O řešení diskutovalo už několik vlád. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jednání o odkoupení farmy a jejím odstranění z pietního místa by chtěl jeho kabinet dotáhnout do konce. Ministerstvo kultury má hotový posudek o hodnotě pozemku, staveb i vybavení. Podle mluvčí ministerstva Simony Cigánkové se s materiálem nyní odborníci resortu seznamují, pak připraví podklady pro premiéra a vládu.
Podle Abtana je nepřijatelné, aby v místech, kde umírali lidé, stál vepřín. Uvedl, že do Let v červnu dorazí několik stovek aktivistů.
“Lety není jen místní problém, je to problém evropský. Když jsme se před léty dozvěděli, že v místech koncentračního tábora stojí farma, dalo se tomu těžko uvěřit. Na místě jsme strávili hodně času a situaci studovali a také cítili, skutečně nevoní,” řekl Abtan. Podle představ aktivistů by měl v Letech po odstranění výkrmny vzniknout důstojný památník, muzeum či vzdělávací středisko.
Hnutí EGAM v nejbližších dnech odešle dopisy lídrům stran, které by se mohly po volbách dostat do Sněmovny. Bude po nich žádat odpověď, jak by situaci s vepřínem řešili.
Aby se znovu nezapomnělo na slib
Aktivisté chtěli původně vzpomínkovou akci uspořádat 13. května. Kvůli nynější vládní krizi ji ale odložili. Obávají se toho, že by kabinet nemusel záležitost dořešit. “Bojíme se, že se stane to, co se stalo už mnohokrát. Kauza běží od roku 1993. Během těchto let byla období, kdy to vypadalo, že se prasečí farma každou chvíli zbourá. Často to nedopadlo, protože byly volby. Po nich se na sliby zapomnělo,” uvedl Miroslav Brož z organizace Konexe.
Aktivisté oceňují, že posudek už je hotový. Kritizují ale to, že vláda o postupu neinformuje. “Jsme organizace s pozůstalými. Vadí nám, že jednání jsou vedena neveřejně v režimu utajování, občas se něco dozvíme jen z médií,” postěžoval si Brož.
Členové spolku Konexe věří, že v červnu už bude vládní krize vyřešena a kabinet se bude moci věnovat problému Let. “Mé ženě tam zemřela víc než polovina rodiny. Žije už jen prastrýc, kterému je 81 let. Chtěl by se na místo ještě podívat, ale ne, dokud tam stojí prasečák. Když tam jdeme uctít památku, nedá se tam vydržet. Zafouká vítr a je vám na zvracení,” popsal Jozef Miker.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny tzv. cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským koncentračním táborem prošlo 1308 Romů – a to mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
