ZÁZNAM: Pietní akt v Ruzyni připomněl oběti holokaustu Romů a Sintů
Desítky lidí si v pondělí 10. března 2025 připomněly pietním aktem v pražské Ruzyni 82. výročí hromadné deportace Romů a Sintů z Prahy do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Účastníci, z nichž většina na sobě měla černé oblečení, položili květinové věnce k dřevěné soše. Akci, která se na tomto místě konala již třetím rokem a iniciovalo ji Centrum Romů a Sintů, organizuje městská část Praha 6 ve spolupráci s Muzeem romské kultury a Pražským fórem pro romské dějiny při FF UK.
“Mám pocit, že holokaust Romů a Sintů je stále dost zapomenutá kapitola, která se týká českých dějin. Přes komplikované a zdlouhavé procesy se do české paměti podařilo dostat fakt existence cikánských táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ale roli hrály i další instituce. Jednou z nich je budova ruzyňské věznice, která tehdy sloužila jako donucovací pracovna,” řekl ČTK radní Prahy 6 Petr Palacký (STAN a Zelení).
Pietní akt se od roku 2023 koná u bývalého areálu donucovací pracovny v Ruzyni, kde byli v březnu 1943 internováni čeští Romové a Sintové před deportací do Osvětimi. První transport vypravený z tohoto místa dne 11. března 1943 odvezl nejméně 648 mužů, žen a dětí. Většina z nich byla nacisty zavražděna.
Akci již třetím rokem pořádá Městská část Praha 6. Ta na místě spolu s Centrem Romů a Sintů v Praze, což byl projekt Muzea romské kultury, instalovala informační tabuli.
“Věřím, že jsme zavedli tradici, že se tyto pietní akty budou konat každoročně,” uvedl Palacký. Loni umístili na pietním místě dřevěnou sochu s názvem Hlava Nemtudomky. Jejím autorem je student Akademie výtvarných umění Jakub Brázda.
Socha vznikla ve studentském projektu k připomínání holokaustu Romů. “Původně nebyla vytvořena pro toto pietní místo a byla na více místech, také v Hodoníně u Kunštátu,” řekl Palacký. Nejde o trvalé umístění. “Pevně doufám, že po několika letech se nám zde podaří vybudovat trvalý památník, který událost našich dějin dále zpřítomní,” dodal. Podle Palackého je důležité si připomínat holokaust Romů a Sintů, neboť je to součást českých dějin.
Vzpomínky Karoliny Kozákové
V letošním roce bylo partnerem akce také Pražské fórum pro romské dějiny při FF UK, které připravilo leták přinášející informace z unikátního svědectví o internaci Romů v areálu donucovací pracovny v Ruzyni a o březnovém transportu z pohledu romských přeživších. Autorkou vzpomínek Cesta životem v cikánském voze, vydaných v roce 2000, je Karolína Kozáková, která ve svých pamětech popsala internaci v Ruzyni z pohledu romských obětí.
„Co budu vyprávět, bude něco hrozného, nepředstavitelného,“ vzpomínala Karolína Kozáková na noc, kdy do Zdaboře přijelo nákladní auto s příslušníky SS. Rodina dostala příkaz rychle se sbalit a vzít si jen nejnutnější věci. Otec se zoufale snažil přesvědčit vojáky, aby těhotnou matku nechali doma, ale ti trvali na tom, že se musí rozloučit a že ji po porodu za nimi přivezou. „Bože můj, kdybyste viděli rozloučení s mámou! My jsme věděli, že už ji nikdy neuvidíme, nikdy,“ líčila bolestný okamžik.
Rodina byla převezena do Ruzyně. Otec a bratr Jenda byli odděleni od zbytku rodiny, Karolína zůstala se sestrami. Všichni prožívali obrovskou nejistotu a strach. „Byli jsme moc smutní, nevěděli jsme, co nás čeká, a ještě bez naší mámy,“ dodala ve svém svědectví.
Romský holokaust byl za druhé světové války systematickým pronásledováním, segregací a vyhlazováním Romů nacistickým režimem a jeho spojenci. Podle odhadů zahynulo 220.000 až 500.000 Romů, což představuje zhruba čtvrtinu až polovinu tehdejší romské populace Evropy. Historické údaje ukazují, že po druhé světové válce se z koncentračních táborů vrátilo pouze 583 Romů z původních 7000, kteří žili na území Česka.
