ZÁZNAM: Pieta za romské oběti nacismu v Hodoníně u Kunštátu
V pátek 16. května 2025 od 13 hodin proběhl v Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu pietní akt u příležitosti 80. výročí osvobození Romů a Sintů z nacistických koncentračních táborů. První romská internetová televize ROMEA TV přinesla pietní akt v přímém přenosu.
Titulní fotografie: Hodonín u Kunštátu. Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě, 16. 5. 2025 (FOTO: Lukáš Cirok)
Pietní akt zorganizoval Spolek Romů a Sintů v ČR ve spolupráci se Spolkem křesťanské pomoci Brno. Jeho cílem bylo uctít památku romských obětí nacismu a připomenout hrdinné povstání Romů a Sintů v koncentračním táboře Auschwitz – Birkenau, ke kterému došlo právě 16. května 1944 – tedy před 81 lety.
PŘÍMÝ PŘENOS – 2. ČÁST – Pokládání věnců k památníku
Program začal ve 13:00 slavnostním zahájením, po němž zazněly projevy organizátorů a hostů. V rámci aktu byly položeny pietní věnce a proběhla bohoslužba.
Záznam pietního aktu je možné zhlédnout na zpravodajském serveru Romea.cz nebo na sociálních sítích ROMEA TV.
Historie tábora v Hodoníně u Kunštátu a vznik památníku
Památník holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu dnes stojí na místě bývalého tzv. cikánského tábora, který byl zřízen 2. srpna 1942 v rámci nacistické perzekuce. Jednalo se o druhý tábor tohoto typu na území Protektorátu Čechy a Morava – Zigeunerlager II, po táboře v Letech u Písku. Tábor vznikl na místě bývalého kárného pracovního a sběrného tábora a sloužil k internaci Romů, Sintů a dalších osob označených za „asociální“.
Do přeplněného zařízení bylo během několika týdnů deportováno přes tisíc osob, včetně žen, dětí a starců. Nedůstojné a kruté podmínky, násilí ze strany dozorců i nedostatek hygieny a jídla vedly ke katastrofální úmrtnosti – zejména mezi dětmi. Největší tragédií byla epidemie břišního tyfu v zimě 1942–1943, během níž došlo k hromadnému pohřbívání obětí do společných hrobů v lokalitě zvané Žalov. Do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau bylo z Hodonína deportováno nejméně 749 osob, většina z nich zahynula.
Po válce místo upadlo do zapomnění a areál byl využíván k vojenským a rekreačním účelům. Až od 70. let zde probíhala pietní shromáždění, která později obnovilo Muzeum romské kultury. V roce 1997 byl na Žalově vztyčen památník od romského sochaře Eduarda Oláha a o rok později umístěna pamětní deska na hřbitově v Černovicích, vytvořená Boženou Přikrylovou.
Dnes je místo národní kulturní památkou a důležitým symbolem připomínky romského holokaustu a úsilí o historickou spravedlnost. Památník v současnosti spravuje Muzeum romské kultury, které zde od roku 2021 realizuje odborné, vzdělávací a pietní aktivity a zajišťuje jeho veřejnou přístupnost.
