ZÁZNAM: Diskuze k budoucí možné podobě a roli Památníku Lety u Písku. Mohla by tam být replika baráku i alej, možná i část vepřína
Památník romského holokaustu v Letech u Písku by mohl obsahovat repliku
původního baráku, stromovou alej nebo mohylu s křížem. Uvažuje se i o ponechání
jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého
koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Zaznělo to dnes
ve veřejné diskuzi k budoucí možné podobě a roli Památníku Lety u Písku nazvané Návrat důstojnosti pietnímu místu v Letech u Písku. Další podobnou akci muzeum chystá na jaře přímo v Letech.
První internetová televize ROMEA TV vysílala přímý přenos na stránkách Romea.cz.
V klidné, pietní části areálu chtějí pozůstalí po obětech kamennou mohylu s
křížem. "Máme představu, že tam, kde se dochovaly půdorysy staveb, by byly
naznačeny kontrastním způsobem," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová. Počítá
se také s alejí, kde by počet stromů symbolizoval počet obětí.
V místech současné správní budovy vepřína by měl být vstup do části s
návštěvnickým centrem. Tam muzeum plánuje zřídit stálou expozici o romském
holokaustu, vystaví i archeologické nálezy z tábora. Zůstat by mohla i některá
ze současných budov. "Když zbouráme prasečák úplně, tak to ztratí hrůzu toho, co
tam komunisté postavili," řekl za pozůstalé Rudolf Murka. Podle dalších je
důležité postavit repliku některého z původních baráků s původním vybavením a
palandami.
Muzeum romské kultury by si mělo od firmy provozující vepřín převzít objekt
na konci března, stále v něm prý zůstává asi tisícovka prasat. Pak vypíše tendr
na demolici a rekultivaci objektů a odstranění ekologické zátěže. Podle
Jaroslava Kolčavy z ministerstva kultury je na to vyčleněno zhruba 117 milionů
korun a další milion eur přijde nejspíš z Norských fondů. Na demolice a
rekultivace podle něj padne asi 120 milionů z těchto celkových přibližně 140
milionů korun.
Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako
kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm
končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu
1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny
cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo asi 1308 Romů
– mužů, žen i dětí, minimálně 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek
skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600
romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých
a moravských Romů.
Rada vlády pro národnostní menšiny podpořila v polovině února návrh na
zařazení dne památky obětí romského holokaustu mezi významné dny v kalendáři.
Odsoudila také výroky místopředsedy Sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který
uvedl, že tábor v Letech nebyl oplocený a věznění se mohli volně pohybovat po
okolí. Později se omluvil za slova, že tábor nebyl oplocený. Řekl ale, že plot
byl dřevěný a nikdo ho většinou nehlídal. Někteří poslanci navrhovali, aby byl
za své výroky Okamura odvolán z postu místopředsedy Sněmovny, bod ale neprošel
na program. K tématu by měla být příští týden zvláštní schůze Sněmovny.
