Prezidentův muž podpořil lidi obžalované z podpory a propagace neonacismu

Zástupce prezidentova kancléře Petr Hájek přirovnal kauzu osmi lidí viněných
z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka k
totalitním procesům. Obvinění se podle obžaloby různou měrou podíleli na čtyřech
skutcích, například výlepu propagačních samolepek neonacistického Národního
odporu (NO). Podle Hájka je vývoj kauzy výsměchem právu na spravedlivý proces.
Svoboda slova, názoru a politického přesvědčení platí jen pro někoho, uvedl v
komentáři, který zveřejnil server ParlamentniListy.cz.

"Jedním z příznačných rysů rozkladu demokracie je nerovnost občanů před
zákonem. To, čeho jsme v poslední době svědky v lovu na takzvané pravicové
extrémisty, je toho výmluvným a hrozivým příkladem," napsal Hájek.

V případu expředsedy pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany (DS)
Patrika Vondráka a spol., který řeší Obvodní soud pro Prahu 1, jde o několik
skutků. Obžaloba v jednom bodu viní Vondráka, bývalou členku DS Michaelu Dupovou,
Richarda Langa, kandidáta DS ve volbách do Evropského parlamentu Petra Fryče a
Filipa Vávru z toho, že v prosinci 2008 v centru Prahy vylepovali propagační
samolepky NO.

"Sama podstata probíhajícího procesu se ‘samolepkovými zločinci’ je absurdní
a tragikomická. Svoboda slova, názoru a politického přesvědčení platí jenom pro
ty, kteří mají ten správný názor, to správné politické přesvědčení. Třicet osm
let jsem žil v totalitním systému, který na této karikatuře svobody slova,
názoru a politického přesvědčení stál. Jehož soudy na šiřitele jiných než
povolených názorů pořádaly veselé hony a posílaly je do vězení. Je to tu znovu,"
míní Hájek.

Jednání, které obžaloba pětici klade za vinu, zástupce prezidentova kancléře
shrnul slovy, že "nějací mladí lidé vylepovali samolepky, odkazující na
internetový server", který "měl šířit zakázané myšlenky". Následně ovšem uvedl,
že "po domovních prohlídkách u samolepkařů se obvinění změnilo na pořádání
‘nepovolených koncertů’". Pořádání koncertu v kauze Vondrák a spol. žalobkyně
klade za vinu pouze Dupové, podle spisu se podílela na organizaci koncertu
takzvané white power music na podporu stíhaných a odsouzených neonacistů, který
se odehrál v únoru 2009 v Srbech na Kladensku.

Hájek připomněl, že někteří obvinění jsou "již dlouhé měsíce ve vazbě", jde o
Vondráka a Dupovou. Zástupce prezidentova kancléře uvedl, že soud zamítl žádost
Dupové o propuštění z vazby s tím, že si z věznice psala "s několika desítkami
osob, jež se exponují na scéně pravicového extremismu". "Přestože podle zákona
si psát z vazby může s kým chce," podotkl Hájek. Městský soud v Praze dříve
zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, který Dupovou z vazby propustil.
Nadřízený soud to odůvodnil právě korespondencí, která podle něho svědčí o tom,
že "obžalovaná se nadále aktivně zapojuje do společnosti, která ji přivedla až
do současné situace". Podle rozhodnutí hrozí, že by opakovala trestnou činnost,
pro níž je stíhána.

"Jak to, že Plastici, Jan Ruml a další bývalí hrdinní ‘disidenti’ doby
nesvobody nedemonstrují za svobodu slova, nedrží hladovku proti justiční zvůli a
nebalí si spacáky, aby nocovali před soudní budovou? Jak to, že Václav Havel
nepíše své ‘Žaluji!’ jako Emil Zola při Dreyfusově aféře? Kdy jindy by měli být
slyšet, když ne dnes. Právě proto, že jde o politický proces s nositeli názorů a
myšlenek, které jsou jim cizí," napsal Hájek.

Uvedl, že mu nejsou blízké myšlenky, které obvinění reprezentují, a "oškliví
si je". "Ani ty koncerty se mi nelíbí, stejně jako texty písní, které se tam
hrají. Ani koncerty a texty písní Plastiků se mi nelíbily. Ale procesy proti nim
jsem pokládal za zrůdný projev bolševické justice," sdělil.

Ve svém textu se dotkl i kauzy Vítkov. Vývoj procesu s údajnými žháři označil
za katastrofální, nepravomocně uložené výjimečné tresty ve výši třikrát 22 a
jednou 20 let vězení za plánovaný a rasově motivovaný pokus o vraždu několika
lidí, včetně dětí, jsou podle něho "fantasmagorické".

Národní odpor je nejmilitantnější neonacistická organizace v České republice.
Jeho příznivci vedle časté trestné činnosti s rasistickým motivem, napadání
Romů, bezdomovců a ideových odpůrců pořádají demonstrace i koncerty, na nichž
texty skupin vyzývají k rasisticky motivovanému násilí. Provázanost s Národním
odporem byla jedním z důvodů rozpuštění neonacistické Dělnické strany.