Prezidentské volby: Bobošíková je zpět, Okamura a Dlouhý končí

Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil ministerstvu vnitra, aby pro přímou volbu hlavy státu zaregistrovalo předsedkyni Suverenity Janu Bobošíkovou. Naopak ekonom Vladimír Dlouhý a senátor Tomio Okamura u soudu neuspěli. Soud zamítl také stížnosti kandidátů, kteří vůbec neshromáždili potřebných 50.000 podpisů. Výhrady nezaregistrovaných kandidátů vůči zákonné úpravě přímé volby sdílela jen část soudců. Většina volebního senátu dospěla k závěru, že zákon není protiústavní.

Okamura, Bobošíková a Dlouhý měli podpisů původně dost, ale ministerstvo vnitra je po odpočtu neplatných hlasů vyřadilo z volby. Všichni tři pak u NSS zpochybnili zejména výpočet podílu neplatných podpisů. Ministerstvo totiž sčítalo chybovost v obou kontrolních vzorcích, ačkoliv ji podle některých odborníků mělo zprůměrovat.

Podle NSS vnitro skutečně postupovalo nesprávně. "Zákonné řešení je takové, že se to má zprůměrovat, a teprve ten průměr se má promítnout do všech těch podpisů z hlediska posuzování jejich chybovosti," uvedl předseda senátu Vojtěch Šimíček.

Pouze Bobošíková však má po změně výpočtu více než 50.000 platných podpisů. Soudci jí konkrétně uznali 50.810 signatářů. "Ministerstvo vnitra je povinné provést registraci," uvedl Šimíček.

Okamura a Dlouhý i po zprůměrování chybovosti zůstali pod padesátitisícovou hranicí. Proto soud jejich návrhům nevyhověl. I kdyby vnitro postupovalo správně, Okamuru a Dlouhého by nemohlo zaregistrovat. U Okamury soudci poukázali i na to, že chybovost byla v jeho případě jednoznačně nejvyšší ze všech kandidátů.

Sedmičlenný volební senát nebyl jednotný. Někteří soudci při rozhodování o Okamurovi, Bobošíkové a Dlouhém uplatnili takzvaná odlišná stanoviska. Většina je ale přehlasovala. Rozhodování bylo komplikované, připustil Šimíček.Mezi přehlasovanými byl spolu s Janem Passerem a Radanem Malíkem i předseda soudu Josef Baxa. "Byli jsme od počátku přesvědčeni o tom, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem," uvedl Baxa. 

NSS se měl podle něj obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení některých paragrafů souvisejících s přímou volbou. Soudci celkem dostali devět podnětů od prezidentských kandidátů, jeden další přišel opožděně. K rozhodování soud využil celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává zákon. Senát po celou dobu jednal za zavřenými dveřmi a soudci nechtěli svůj postup nijak komentovat.