Prezident podepsal zákon o korespondenční volbě: Romové žijící v zahraničí vítají novou možnost ovlivňovat politiku doma

Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastech, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.

S tím souhlasí Petra Gelbart, žijící v USA, která upozornila na dosavadní obtíže s účastí ve volebním procesu pro krajany žijící daleko od zastupitelských úřadů. „Českým Romům i ostatním krajanům žijícím v zahraničí dosud bylo prakticky znemožněno účastnit se volebního procesu, pokud zrovna nežili v blízkosti ambasády či konzulátu. Buď daný typ voleb existuje pouze na půdě České republiky, nebo je příliš časově a finančně náročné dostavit se osobně na úřad. Já sice volím na newyorském konzulátu, ale pro drtivou většinu Romů žijících v Anglii, Severní Americe nebo v jiných zemích je zastupitelský úřad vzdálený několik hodin letadlem nebo jiným dopravním prostředkem. Od příštích voleb budou moci registrovaní zahraničí voliči poslat hlas takřka z pohodlí domova,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Petra Gelbart.

Oponenti zpochybňovali soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) novela zákona o správě voleb u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí.

Nové možnosti pro Romy z ČR žijící v zahraničí

Gabriela Hrabaňová, ředitelka ERGO Network žijící v Bruselu, tento krok vítá. “Je to významný krok, který může přinést nejen Romům možnost aktivně se podílet na utváření politického dění doma,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Hrabaňová. “Stále mám české občanství a většinu rodiny  v Česku, je pro mě důležité, udržovat si spojení s domovem a pomáhat kultivovat české politické prostředí,” dodala.

Nadšený je i Martin Grinvalský, který žije ve Velké Británii. “Život mimo Českou republiku mi umožnil nahlížet na společnost z různých úhlů pohledu. Díky tomu si dokážu vážit toho, co v ČR funguje dobře – ale zároveň si uvědomuji, co naopak ne. Korespondenční volba mi tak poskytuje možnost vyjádřit svůj názor na potřebné změny,” řekl Grinvalský.

Podle Gabriely Hrabaňové může možnost volit ze zahraničí povzbudit další Romy, aby se zapojili a aktivně se podíleli na politice. “Vzhledem k tomu, že mnoho Romů žije v zahraničí, může korespondenční volba posílit i naše postavení jako komunity a to jak doma, tak i v zahraničí. V neposlední řadě je důležité zabránit tomu, aby populisté a extremisté získali politickou většinu. Krajané mohou v této situaci sehrát významnou roli. Stačí se podívat na výsledky voleb na ambasádě v Belgii, kde žiji – trend otevřenosti je zde nepopiratelný,“ vysvětlila Hrabaňová.

“Korespondenční volba je podle mého názoru důležitým krokem pro všechny občany, včetně Romů, kteří odjeli do zahraničí, aby zlepšili svůj život. Pro mnohé z nich to byla nutnost, protože v ČR kvůli pomalým změnám, segregaci a institucionálnímu rasismu neměli odpovídající podmínky pro dobrý život,“ uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Martin Grinvalský.

Ten také odmítl výtky některých odpůrců korespondenční volby, že krajané žijící v zahraničí nemají přímý kontakt s realitou v ČR. “Věřím, že mé pravidelné návštěvy několikrát ročně a neustálý kontakt s rodinou a přáteli mi umožňují udržovat aktuální přehled. Často spolu diskutujeme o tom, jak vládní rozhodnutí ovlivňují jejich životy, což mi poskytuje jasný obraz o situaci doma,“ řekl Martin Grinvalský.

Jak bude korespondenční volba probíhat

Korespondenční formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Volební lístek si voliči vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Naopak Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

Zachování možnosti osobního hlasování i v případě, že by volič nejprve hlasoval poštou, souvisí s jeho možným ovlivňováním. I kvůli tomu bude moci volič v zahraničí na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.

Hlasy z ciziny se budou započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.

Krajané v zahraničí mohou dosud hlasovat v cizině pouze na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14.000 volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18.800 obyvatel ČR, hlas odevzdalo zhruba 13.200 z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28.700 voličů, využilo toho 23.000. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600.000 občanů ČR.